Ohlédnutí za… lednem a únorem 2020: hodně slibný začátek roku

Joacim Cans, HammerFall, Forum Karlín 2020

První dva měsíce roku 2020 jsou pryč. Utekly rychlé, ale také byly plné akcí, dojmů, nápadů. Stihli jsme koncerty švédských kapel Sabaton a HammerFall v Praze i spoustu dalších věcí.

To, že čas běží jak splašený, už je tak nějak normální. Asi si začínám zvykat, i když neustále přemýšlím nad tím, že to chce vědomě a cíleně zpomalit a dovolit si sem tam nic nedělat, vykašlat se na vše a relaxovat.

Je paradoxní, že jsem musela slehnout s nemocí, abych mohla bez výčitek trávit den (vlastně dny) v posteli, spát, odpočívat, zase spát, sem tam zhlédnout díl seriálu a zase odpočívat. Holt to asi musím v hlavě srovnat a naučit se a dovolit sama sobě občas vypnout bez následného užírání se tím, že jsem teď přece mohla aktualizovat web / napsat e-maily / napsat článek / etc.

Vypadá to, že tento rok bude obecně rokem lékařů. Já s nemocí, zvířata kvůli očkování a přeočkování, brzo mě čeká pár preventivních prohlídek a vyšetření. A už bych se měla donutit objednat se k zubařce, ups. No, dokud jsou návštěvy doktorů, řekněme, v rovině pravidelné údržby, tak je vše v pořádku :-)

Ohlédnutí za lednem

Leden – to bylo plánování. Sepsala jsem i sem na blog shrnutí roku 2019 a plány na rok 2020.

Leden – to bylo výročí. A running sushi. No jéje. Pořád to bylo “někdy tam musíme zajít”, tak jsme se hecli a zašli. A báječně si pochutnali. Mám sushi ráda, tak jsem si to užila moc a moc, jen teda chobotnice se ukázala být nad moje síly :-D

Leden – to byl workshop v práci. Zpětná vazba, diskuze, nové postřehy – to mě baví.

Leden – to byl koncert Sabaton v O2 areně. Výbušní Amaranthe, zádumčiví a uhrančiví cellisté z Apocalypticy a nakonec špičkoví Sabaton. Suprový večer ve skvělé společnosti, co dodat.

Ohlédnutí za únorem

Únor – to byl koncert HammerFall ve Foru Karlín. Pohodoví Serious Black, živelní Battle Beast s energickou Noorou Louhimo a fantastičtí HammerFall. A k tomu úžasná parta – no co dodat? :-)

Joacim Cans a Oscar Dronjak, HammerFall, Forum Karlín 2020

Únor – to byl výlet do Prahy. Další den po zmíněném koncertě jsme se prošli po stověžaté (ach ten krpál na Vítkově), užili si volný den a teprve v podvečer vyrazili zpět do Plzně, ale ještě předtím si stihli užít nejen Vítkov, ale také procházku po jiných částech města. Zvlášť bych chtěla zmínit Národní muzeum – rekonstrukce se opravdu hodně vydařila, vypadá nádherně.

Únor – to byl tradiční wesťácký sraz na horách. Letos na stejné chatě v Orlických horách jako loni, jen teda oproti loňsku nebyl sníh :-) Zato ale byla skvělá parta, i když počet byl docela dost komorní, a hodně jsme si to užili. A jak trefně poznamenal jeden z účastníků, takhle vypadnout ze všedního života by to chtělo alespoň jednou za čtvrt roku, je to krásné dobití baterek.

Únor – to byl měsíc seriálů. S chutí jsem si dala opáčko první řady Altered Carbon (Joel Kinnaman jako Kovacs/Ryker je boží) a hned navázala druhou řadou. Zatím zpracovávám dojmy – tedy dojmy z druhé řady, první je famózní a hlavně je jiná, tu druhou ještě musím vstřebat. Ale hodně mě baví ten svět, lore toho světa, vyvolává to spoustu otázek a úvah; delší dobu přemýšlím, že sepíši vlastní zamyšlení inspirované tímto seriálem. (A knihou také, četla jsem, srovnávala jsem.) A po Altered Carbon jsem rozkoukala seriál The Alienist, názor napíši příště.

Únor – to byla také zmíněná v úvodu nemoc, která plynule přetekla do března. Ale co, holt se s tím poperu :-)

Jaký jste měli start roku vy? Jak jste si užili konec zimy a jak kráčíte do jara? Povídejte ;-)

Napsat komentář

eight − 8 =