06.01.2016, cesta do Mělníka

Mělník, 06.01.2016Do Mělníka mě zaválo vyřizování. Byla jsem v tomto městě vícekrát, ale už je to hodně dávno, co jsem měla možnost se projít a pokochat se. Až tentokrát, do busu zbývala zhruba hodina, tak jsem si řekla, že na autobusák to vezmu přes centrum.

A tak se také stalo :-) Po hrozném krpálu jsem se ocitla u budovy TJ Sokol Mělník (Tyršův dům). Naproti jsou Jungmannovy sady, kde se mj. nachází pomník – pocta Janu Palachovi. Právě podél sadů jsem šla, přes silnici byl nejen Tyršův dům, ale i základní škola, ale cesta má mě vedla víc doleva, podél Knihtiskárny Jiřího Jelena, po ulici U Tanku a Legionářů, kde jsem potkala mimoně :-) a dál směrem k náměstí…

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Mělník, 06.01.2016Cestou jsem nemohla vynechat infocentrum – aneb kam jinam pro turistické vizitky a pohledy, že? :-)

Náměstí bylo vysloveně kouzelné, a nejen náměstí – celé centrum vypadalo přímo pohádkově. Sněžilo, krásné velké vločky se zvolna snášely k zemi, pomalu nikde nikdo… mít tam trhy a cítit vůni trdelníku a svařáku, člověk by měl pocit, že se ztratil v čase :-) Atmosféra byla přímo neskutečná a krásně pohodová, no, kdo ví, třeba přístí zimu sem fakt vyrazím na nějaké pěkné vánoční trhy :-)

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Nevím proč, ale tenhle pohled, takhle fotka ve mně evokuje představu nějakého alpského městečka – zima, vánice, a vábivé dveře hostince, a uvnitř veselí a grog a ohýnek v krbu, u kterého se tak krásně sedí a hledí na to sněžení venku…

Mělník, 06.01.2016

Onen apartmán se nachází na Svatováclavské ulici cestou k zámku. To už jsem se blížila k chrámu sv. Petra a Pavla a zámku Mělník.

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Minula jsem chrám a ocitla se na soutoku Vltavy a Labe – viz tabulka. Na fotkách jsou oba soutoky – nejdřív ten s umělým kanálem, pak se samotnou Vltavou. Viditelnost nic moc, sice už nesněžilo tolik, ale stále ještě dost… :-)

Mělník, 06.01.2016

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Lucerny na stěně zámku – naprosto dokonalé, podtrhující kouzlo onoho odpoledne a přímo pohádkové.

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Jedna ze stěn zámku (na níž je i erb, který jsem ukázala výše) je zarostlá vinnou révou, místy zbyly i hrozny. A já si říkala, proč je v okolí tolik kosů :-) Okupovali nejen révu, ale i okolní keře – a upřímně, tolik kosů pohromadě jsem v životě neviděla a nejspíš jen tak neuvidím. Ale byli skvělí a krásně pózovali, nehledě na zimu :-)

Mělník, 06.01.2016

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
melnik_2016-01-06_39 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Bohužel už jsem pak neměla moc času, tak jsem si alespoň užila cestu zpět přes náměstí a ulici 5. května, kde stojí Pražská brána, a dál k autobusovému nádraží…

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Fotoreportáž: For Games, For Toys, Model & Hobby 2015

Tak jsme již tradičně vyrazili na soubor veletrhů For Games, For Toys, Model & Hobby a nově i na Tvořivý svět. A nějak vám ani nevím, co mě zajímalo víc, všechno bylo lákavé a všechno bylo zajímavé :-)

Nejdřív jsme prolezli For Toys, tak nějak jsme doufali, že opět pořídíme nějaké to Lego neteřince, ale letošní stánek byl poněkud slabší, tak holt sbírku jejích stavebnic budeme muset rozšířit jindy a jinde. Ale ani tak jsme neodešli s prázdnou :-) – máme puzzle a nějaké drobnosti, aneb Vánoce se blíží a je načase pořizovat dárky :-)

Následoval veletrh For Games. Procházíme to celé, pokukujeme na krásnou expozici Heroes VII, ťapkáme směrem k Assassin’s Creed Syndicate. Také pěkná expozice. A dočasné tetování (no nemohla jsem odolat :-)). A asasínská fotka – musela být :-)

Model & Hobby – to je tradiční lítost nad tím, že je dětství dávno, dávno pryč – tolik naprosto parádních věcí!.. Na modely železnice a letadýlka a tančíky bych mohla koukat furt :-) Však už je rozhodnuto, že jakmile budeme mít dům a vlastní zahradu, pořídíme si pořádného kovového mazlíka :-D Jinak ani odsud jsme neodešli s prázdnou – přibyl vrtulníček na dálkové ovládání, jojo, Vánoce :-)

Tvořivý svět byl o dost menší, než jsem čekala, ale to přece není důvod neudělat si radost, že? Takže moje sbírka ozdobných děrovaček se rozrostla o další tři kusy různých velikostí, přibyl další stoh scrapbookového papíru a další drobnosti :-) Zdravím do ScrapYardu! :-)

A to je ode mě pro tuto chvíli vše, následuje již tradiční nadílka fotek:

For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015
For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015
For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015
For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015
For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015
For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015
For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015
For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015 For Games, For Toys, Model & Hobby 2015

… a sbírka oveček se nám rozrostla o dalšího člena, jímž je Shaun :-)
For Games, For Toys, Model & Hobby 2015

Související příspěvky

Fotoreportáž: For Decor & Present, For Interior

Veletrhy For Decor & Present, For Interior (a For Gastro & Hotel) jsou úspěšně za námi. Mám tyto akce ráda, i když je to takové dvojsečné – člověku se hrozně líbí spousta věcí a zároveň lituje, že nemá své hnízdo, kam by to vše dal :-)

Osobně se mi nejvíc líbily věci v provensálském stylu, budoucí vlastní hnízdo (až jednou bude) snad bude právě v tomto duchu :-) Je to krásné, útulné, takové správně domácké. A svíčky! Jó, ty byly fakt hodně pěkné a voňavé :-) A také byla spousta překrásných ozdob, ještě krásnějších doplňků a interiérů…

A čaje! Teď jsem odolala, ale na Stříbrných vánočních dnech je to jednoznačně must have! Zaprvé, jedná se o opravdu kvalitní čaje. Zadruhé, ty krabičky!.. No, jen posuďte sami o něco níže – ty luxusní Window nebo neméně báječné Tea Book :-) No, bude to těžké rozhodování – nebo také zajímavý tip na založení sbírky :-)

No a protože obrázek vydá za tisíc slov…:

For Decor 2015 For Decor 2015 For Decor 2015
For Decor 2015 For Decor 2015 For Decor 2015
For Decor 2015 For Decor 2015 For Decor 2015
For Decor 2015 For Decor 2015 For Decor 2015
For Decor 2015 For Decor 2015 For Decor 2015
For Decor 2015 For Decor 2015 For Decor 2015
For Decor 2015 For Decor 2015
For Decor 2015 For Decor 2015 For Decor 2015
For Decor 2015 For Decor 2015 For Decor 2015

Související příspěvky

Slavnosti burčáku 2015

Tak jsem poprvé po 15 letech života v Kralupech byla na nějaké podobné akci :-) V sobotu 12. září jsme zašli na Slavnosti burčáku a bylo to hezké :-)

Počasí vyšlo, burčák byl skvělý, bylo to krásné sobotní odpoledne, pochutnali jsme si nejen na lahodném pití, ale i na vynikajícím perníku a neméně báječném sýru :-) A víc toho řeknou fotky:

Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015
Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015
Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015
Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015
Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015
Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015
Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015
Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015
Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015 Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015
Slavnosti burčáku, Kralupy nad Vltavou, 12.9.2015

Související příspěvky

Máchovo jezero 2015

Tak již 5. ročník srazu na Mácháči máme úspěšně za sebou. Bylo to krásné, zase to rychle uteklo (až moc, a to zrovna my jsme tam byli již od středy), zase se člověku nechtělo vracet domů…

Osobní fotky pošlu jen těm, co se zúčastnili, a zde ukážu aspoň pár fotek jezera a lesní cesty k němu… je zde nádherně :-) I voda byla příjemná, přestože už nám začalo září a začíná se pomalu ochlazovat. Noční koupání bylo parádní :-) No… a opět za rok :-)

Máchovo jezero 2015Máchovo jezero 2015 Máchovo jezero 2015 Máchovo jezero 2015 Máchovo jezero 2015
Máchovo jezero 2015 Máchovo jezero 2015 Máchovo jezero 2015 Máchovo jezero 2015

Související příspěvky

Legiovlak v Praze

Legiovlak – to je zajímavý projekt Československé obce legionářské, která se rozhodla vytvořit přesnou kopii legionářského vlaku z let 1918–1920, tehdy na Transsibiřské magistrále probíhaly operace československých legií. Vlak vyrazil na cestu v květnu 2015 a jeho cesta po republice skončí v roce 2020.

Včera jsem měla to štěstí zúčastnit se exkurze a projít se po vagonech tohoto vlaku a poslechnout si zajímavé povídání průvodce. Mohu jedině doporučit :-) V Praze vlak bude ještě přesně týden – do 26. srpna, a to na Nákladním nádraží Žižkov, pak vyrazí do Pardubic a dále (viz mapa na konci článku).

Podrobnější informace o Legiovlaku – na stránkách Československé obce legionářské.

Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015

Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015

Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015

Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015

Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015

Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015

Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015

Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015

Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015

Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015

Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015

Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015 Legiovlak, Praha 2015

Legiovlak

Související příspěvky

Pochod Praha – Prčice 2015

16. května se i přes počáteční pochyby účastním pochodu Praha – Prčice, pravda, z Olbramovic, ale i těch 33 kilometrů vypadá jako velká výzva :-)

04:25. Zvoní budík, vstávám, zdravím tátu.
„Dobré ráno.“
„Dobré, běž spát, co vstáváš tak brzo?“
„Účastním se pochodu.“
Táta se pozorně dívá na hodiny.
„V půl páté ráno?“
„Jo. Jdeme do Prčice a ke startu se ještě musíme nějak dostat – do Olbramovic.“
Venku je ještě tma, pomalu se rozednívá. Připravuji snídani a jídlo na cestu, dokonce mám chvilku čas i na brouzdání internetem.

05:37. Jede mi vlak. Kupuji si speciální jízdenku pro účastníky pochodu. Slunce vyšlo a svítí mi přímo do okna :-)

06:15. Potkávám se s přáteli :-) Jede nás celá banda (zdravím do Kolína! :-)), po cestě kecáme, řešíme všechno možné včetně cesty, co nás čeká a nemine.

Praha – Prčice 2015, Olbramovice Praha – Prčice 2015, Majla ztracená a nalezená... Praha – Prčice 2015 Praha – Prčice 2015, Olbramovice

07:45. Jsme v Olbramovicích. Před nádražím je pěkná fronta – lidí, co se účastní pochodu, je fakt hodně, ale naštěstí to docela odsypá.

08:00. Startovné zaplaceno, mapa vyfasována, tož jdeme! :-) Po cestě se všelijak rozdělujeme do hloučků a zase potkáváme, tempo je ze začátku slušné, slunko svítí, teploučko, ideální podmínky pro dálkový pochod.

09:15. Ukrutný krpál. Jestli takových bude po cestě víc, tak to potěš koště. Se skvělým pocitem ze zvládnuté překážky a promočenými zády jsme na vršku. Hurá! A takové krpály už prý nebudou. Hurá podruhé! Po cestě podél pole pak fotím ovečky (městské dítě, co dodat :-)).

Praha – Prčice 2015 Praha – Prčice 2015 Praha – Prčice 2015 Praha – Prčice 2015

09:30. Á, první občerstvení. Pivní pauza a chvilka oddychu :-) Další posezení už nějak nezvládám zaznamenávat, nohy pak budou bolet, pak příšerně bolet, pak už je to člověku jedno a prostě jde, klade nohu před nohu, a jde, a jde… ale kdepak nějaké zaznamenávání, jsem ráda, že mám zapsané, kdy byly kontrolní body :-)

12:00. První kontrolní bod. V zatáčce. Dostáváme razítka na určené místo na mapě. Nechávám si orazítkovat i stránku v turistickém deníčku – když už jsem si ho pořídila, tak ať plní svůj účel, no ni? :-)

Praha – Prčice 2015 Praha – Prčice 2015 Praha – Prčice 2015 Praha – Prčice 2015

14:30. Druhý kontrolní bod. Pro změnu před přechodem přes silnici. Přechod pro jistotu hlídají policajti – aby účastníky někdo náhodou nepřejel :-)
Někde poté se nám ztrácí jeden z účastníků pochodu – pesan. Hledáme, hledáme, hledáme… naštěstí nacházíme a můžeme v klidu pokračovat dál.
Po cestě potkáváme nějaký ranč a spoustu koní. Zažíváme kulturní vsuvku s pohlazením koně a výbojem z elektrického ohradníku – těžko říct, kdo se lekl víc… :-)

Praha – Prčice 2015 Praha – Prčice 2015 Praha – Prčice 2015 Praha – Prčice 2015

16:50. Míjíme tajný kontrolní bod. Další razítka, záblesk naděje, že třetí bod už je blízko a pak už jen troška, už jen kousíček – a budeme v cíli. Kilometry v nohou začínají být znát. Někdy až moc.

17:30. Třetí kontrolní bod! Jupí! Kousíček za ním si ve stínu sedáme a odpočíváme. Odsud je to prý už jen kousek a budeme v Prčici, času máme dost, tak dopřáváme nožkám zasloužený oddych.

18.30. Fotíme se u cedule Sedlec-Prčice. Zvládli jsme to! Dojít do centra a jsme v cíli!

Praha – Prčice 2015, mraveniště po cestě :-) Dokázali jste to! :-) Praha – Prčice 2015 Botičky... :-)

18:45. Cíl! Je to za námi, 33 km cestou necestou, podél poli, po lesích, luzích, hájích, do kopce a z kopce… krásné je to :-)

Dostáváme zlaté botičky jako odměnu za námahu, zkoumáme tržiště, jdu do infocentra – potřebuji pohledy, turistickou vizitku, turistickou známku, všechno nacházím, spokojenost :-)

Kolem sedmé jdeme na autobus, co nás má odvézt k železniční zastávce, vlak jede za chvilku, paráda, v Praze to dobře navazuje, loučíme se, jdu na vlak domů, kam šťastná a unavená zapadám v půl desáté… byl to dlouhý den, byl to krásný den, za který děkuji všem zúčastněným :-)

Související příspěvky

Dvořákova Nelahozeves 2015

O pochodu „Dvořákova Nelahozeves“ jsem se dozvěděla během účasti v pochodu „Do Okoře bez oře“, v cíli byly k dispozici letáčky s informací o této akci. Řekli jsme si, že vezmeme psa a zúčastníme se, půjdeme nejkratší trasu – 8 km, přece jen kondice není dokonalá a pro pejska je to první delší akce.

Kratší trať umožnila poměrně pozdní start… a jdeme :-)

12:20. Vyrážíme :-) Je trochu zataženo, ale teplo, občas vykukuje sluníčko. Ideální podmínky pro pochod :-)

13:10. Míjíme přístaviště Marina Nelahozeves a zámek. V Marině je několik ptáků ze záchranné stanice, jdeme se na ně kouknout. Je tu poštolka, výr velký, sovice sněžná a káně. Pořádně je vyfotit bohužel nejde kvůli mřížím klece, ale pohled na ně je krásný :-)

13:40. Jsme na mostě mezi Nelahozevsí a Veltrusy. Pes hrdě pózuje :-) posíláme rodičům mms-pohled, jak jejích psí „vnuk“ zvládá pochod :-)

14:05. Míjíme zámek v Nelahozevsi podruhé – pro změnu po druhém břehu. U potůčku vtékajícího do Vltavy jsou krásné velké ryby, dřív jsem tu takové neviděla.

14:30. Jsme v cíli! :-) Úspěšně se registruji, dostávám diplom, placku pochodu a dokonce i oplatku :-) Hned vedle je možné koupit turistické vizitky do turistického deníku, beru vizitku pochodu a jednu kralupskou s mostem TGM. A jen o kousíček vedle je kopeček razítek – hned razítkuji deník i diplom :-)

15:00. Trocha rozmazlování je třeba :-) Jdeme na zasloužený oběd, svíčková a sushi v restauraci „U Berana“ jsou mňamózní :-)

… no a pak bylo načase jít domů :-)

Do Okoře bez oře 2015

Tak jsem po letech zase vyrazila na dálkový pochod :-) Kdysi jsem se „Do Okoře bez oře“ účastnila pravidelně, jenže jeden rok pak byl neskutečně propršený, pak do toho vlezly jiné záležitosti, a až letos – po 4 letech – jsem zase poctivě šla. Sice po nejkratší trati (15 km), ale i to se počítá, trhnout „okořský“ rekord můžu i někdy příště (mimochodem, 35 km :-)).

Tak tedy vyrazme :-)

10:00. Start :-) V batohu mám vše potřebné: lékárničku, fotoaparát, mp3 přehrávač, kávu, sendviče, náhradní pár obuvi (co kdyby náhodou…). Počasí je slušné, je zataženo, slabý vítr, ale meteorologové slibují, že se počasí ještě zlepší. V mikině je mi tak akorát, jen krk mrzne, ten vítr je nepříjemný.

10:39. Akumulátor v mp3ce chcípl. Přesněji řečeno, jeden mini-přehrávač (půjčený) se z nějakého důvodu nenabil vůbec, ten druhý – můj – to před odchodem pořádně nestihl a vydržel jen 40 minut. Pokračuji ve společnosti zvuků okolí :-)

11:42. A jsem v první „zakralupské“ obci – v Otvovicích. Přibližně třetina cesty je za mnou :-) Cesta je malebná, vede (nejen) lesem, fotoaparát ani nemusím dávat z ruky – pořád je co fotit, pořád je něco zajímavého, tu něco kvete, tu je krásný mech, tu něco dalšího…

Mimochodem, o mechu. Po cestě mě dohnal pár s pejskem, taktéž se účastnili pochodu.
„Mě by zajímalo, co to tu fotíte?“ zeptal se pán a ukázal na staré seschlé listí na zemi.
„Mech. Vypadá krásně.“
„Ahá, tak to jo.“ :-)

V místním krámku nic turistického nebylo, jediným úlovkem je malý porcelánový zajíček na památku. Větší část cesty stále leží přede mnou.

12:16. Nějak absolutně nenápadně jsem došla do Zákolan, první sendvič po cestě úspěšně posloužil svému účelu. Na železniční stanici koumám jízdní řád (přece jen se nějak musím vrátit domů).

Hned vedle stanice v dočasném stánku si kupuji turistickou známku Budče. Dle ukazatelů k Budči je to 1 km, do Okoře ještě 6,5 km.

V potoce u stanice je malý vodní mlýn, dřív tam nebýval, co naopak u stanice kdysi bývalo, je lávka přes železnici… už není a nezbyla ani stopa :-)

12:50. A je tu Budeč :-) Po cestě narážím na zajímavé ukazatele na návsi, chvíli se zdržuji a fotím. Krpál k Budči je… nepříjemný :-) Docela strmý a trochu táhlý. V předešlých letech u Budče býval stánek se zbožím pro turisty, ale teď nikde nikdo, jen pár účastníků pochodu na dohled. Musím si vystačit s pár fotografiemi a pokračuji v cestě.

14:30. Jsem v cíli! :-) Po cestě padl druhý a poslední sendvič a zbytek kávy. Okolí bylo vskutku malebné: vysoký železniční most, Nový mlýn, hezký potůček v podhradí, ptáčci cvrlikají, slunko svítí, voda zurčí… krása! :-)

Mimochodem, cca 1,5 km od Okoře je přes potůček nový most – nečekaně, dřív se div nehopsalo po kamenech :-)

Nohy ke konci začaly trpět, ani ne svaly, ty byly v pohodě, ale plosky nadávaly, ale což, zvládla jsem i horší věci :-)

V cíli dostávám poctivě „vychozený“ diplom, placku a pohled ku příležitosti 90 let organizované turistiky v Kralupech nad Vltavou, vydaný Klubem českých turistů, organizátorem pochodu.

Poblíž se nacházel stánek projektu Turistický deník, ale o téhle zábavě a její podstatě povím příště, a stánek se sbírkou na sochu Švejka v Kralupech, jsem bohatší o turistická razítka a z druhého stánku i o sběratelský švejkovský pivní tácek :-)

Prozkoumávám zbývající stánky a pak už mě čeká jen cesta na autobus, do Zákolan a pak domů…

16:30. Jsem doma! :-) Autobus nakonec jel nejen do Zákolan, ale i do Kralup, takže vylézám u kralupského nádraží a kráčím domů, 10 minut – a jsem zpět tam, odkud jsem vyrážela… :-)

Související příspěvky

New Year resolutions … aneb pár cílů pro rok 2015

Nepovedlo se začít nový život 1. ledna? Začni v březnu. Jaro – to je nová šance.

Všichni známe klasická novoroční předsevzetí: začnu chodit do posilovny, nebudu kouřit, budu to, nebudu tamto. Jsou fajn, ale „obyčejné“ předsevzetí se mi zdá být… poněkud „narychlo“, prostě okamžité rozhodnutí. Asi se mýlím, ale prostě to tak vnímám.

Mnohem více se mi líbí formát „new year resolutions“ – podstata je svým způsobem stejná, liší se přístup a provedení, a to se mi líbí víc. Je to takové promyšlenější, komplexnější, žádné silvestrovsko-novoroční okamžité rozhodnutí, ale poctivé plány na celý rok.

Ale nebudu chodit kolem horké kaše: letos mám také pár oněch „resolutions“ a jsem odhodlaná je splnit, a co že tedy je mými cíli pro tento rok?

Sportem ku zdraví :-)

1. Zlepšit kondici, věnovat se zdraví.
Posledních pár let plných problémů, různých trablů a nedostatku času se musely někde projevit. A projevily se. A jestli s kily navíc nějak přežiji, s blbě fungující imunitou to jde docela těžce – a být nemocná počtvrté za poslední půlrok, to už je moc.
Takže cíl je jasný: dát se po všech stránkách do kupy, víc se hýbat, častěji chodit ven, jíst zdravěji, dostat do sebe víc vitamínů, dodržovat pitný režim. Všechno zatím silně pokulhává, ale – work in progress :-)
Podrobněji o tom, co přesně robím a jaké to nese ovoce, poreferuji příště.

Smash Book

2. Spustit friendship book.
Původní formát „knížek přátelství“, co vím, býval jiný, mně se ale líbí ten, jak to pojala jedna moje kamarádka: vzala hezky sešit, ozdobila ho a poslala do světa – vytvořila seznam přátel, a teď sešit putuje od jednoho k druhému. A každý kamarád tam píše / vlepuje / kreslí / apod., cokoliv ho napadne. Až dojde ke konci seznamu nebo budou vyplněny všechny stránky, sešit se vrátí k majitelce.
Přesně takový friendship book mám na mysli. Snad brzo spatří světlo světa a poputuje k lidem, kteří mi jsou drazí :-)

Učíme se šít! :-)

3. Naučit se šít.
Spousta věcí, co je v obchodě, se mi nelíbí, mám vlastní představu, co a proč chci. A spoustu nápadů. Je v tom malý háček: neumím šít. Maminka kdysi pracovala jako švadlena, tak už ji otravuji s tím, aby mě naučila zacházet se šicím strojem :-)
Mezitím už jsem prolezla spoustu stránek, našla kopec návodů, zjistila kvanta věcí, naučila se propočítávat, kolik látky budu potřebovat, atd. Teorie by byla. Zbývá praxe.
Co bude na konci roku se šatníkem, se uvidí :-)

Těch resolutions mám samozřejmě víc, tyhle jsou největší. A o průběhu, jak se mi (ne)daří je plnit, budu průběžně informovat :-)

Související příspěvky