První sníh!.. :-)

Tak Petrohrad hlásí první sníh :-) Sice trval jen pár hodin, sice se zase nějakou dobu neukáže – ale no a co! :-)

Jindy bych sníh na konci října považovala za poněkud nemístný, ještě si živě pamatuji roky, kdy v poslední dekádě onoho měsíce bylo +20 °C a s pesanem jsem chodila na procházky v tričku, ale teď… teď to bylo jinak.

Krásně velké vločky se snášely k zemi a ke naprostému štěstí chyběla už jen světýlka a vůně svařáku. A byl to pocit pohody a něčeho… správného. A pohádkového.

25.10.2016, první sníh

25.10.2016, první sníh

25.10.2016, první sníh

25.10.2016, první sníh

25.10.2016, první sníh

25.10.2016, první sníh

25.10.2016, první sníh

Hřibová polévka – rodinný recept

Ilustrační foto :-) Zdroj: www.pixabay.com

Ilustrační foto :-) Zdroj: www.pixabay.com

Jak už jsem psala, letošní houbová-hřibová sezóna u nás byla víc než vydařená. Minule jsem se podělila o recept hub v octovém nálevu, teď se podělím o recept hřibové polévky – taktéž se jedná o domácí, prověřený recept :-)

Hřibová polévka

Hřibová polévka - rodinný receptSuroviny
– mrkev
– brambory
– cibule
– hřiby (předem uvařené či smažené a nadrobno nakrájené, sušené)
– bujón
– smetana
– mouka
– sůl, pepř dle chuti

Postup vaření
1. V hrnci osmahneme cibuli dozlatova, přidáme nakrájené na kostičky brambory, nakrájenou na nudličky mrkev, promícháme a pár minut za občasného míchání smažíme.

2. Přidáme bujón (zbyl nám po vaření hřibů v octovém nálevu) a přivedeme k varu, přičemž pokukujeme, aby nám polévka „neutekla“, protože hřibový bujón občas docela pění.

3. Když polévka začne vřít, stáhneme plamen a vaříme, dokud brambory nejsou téměř hotové, pak přidáme hřiby – u nás doma se polévka vaří z předem uvařených či osmažených a nakrájených, ale samozřejmě můžeme použít i hrst sušených.

4. Necháme polévku několik minut bublat a pak přidáme smetanu se zamíchanou do ní moukou – množství závisí na celkovém objemu, ve výsledku polévka má být lehce krémová (raději to máme takto, polévka je krémovější a zároveň jsou cítit kousíčky mrkve, brambor atd., ale samozřejmě lze použít i ponorný mixér a udělat opravdu krémovou polévku se vším všudy). Osolíme a opepříme dle chuti.

5. Máme-li sušené houby a nepoužili jsme je v bodě 3, můžeme vzít pár kousků a rozdrtit je ve dlaních do polévky. Až polévka po přidání smetany začne opět vřít, je hotovo, můžeme servírovat :-)

This entry was posted in Recepty.

Houby v octovém nálevu – rodinný recept

Ilustrační foto, my jsme na focení nějak neměli čas :-) Zdroj: www.pixabay.com

Ilustrační foto, my jsme na focení nějak neměli čas :-) Zdroj: www.pixabay.com

Nevím, jak jinde, ale v okolí Petrohradu houby rostou parádně, není problém nasbírat plný koš těch nejlepších hřibů, kozáků, klouzků atd. Takže tu máme dělbu práce: brácha a jeho žena houby sbírají, brácha je čistí, sušička suší, pánev smaží, já zavařuji a vařím hřibovou polévku :-) Oba recepty jsou od maminky, léty prověřené a odzkoušené, a jelikož nejsem sysel, podělím se o ně i s vámi :-) tu je první recept:

Zavařované houby

Houby v octovém nálevu – rodinný receptZákladní proporce surovin
— 3 sklenice (o objemu 250 ml) vody
— 1 sklenice octa (6-8 %)
— 2 polévkové lžíce cukru
— 4 čajové lžičky soli
— koření: černý pepř (kuličky), bobkový list – množství dle chutě

Postup zavařování
1. Houby zkontrolujeme, odkrojíme špatné / červivé části, očistíme a dáme vařit do lehce osolené vody. Až se voda začne vařit, sundáme pěnu, stáhneme plamen a necháme cca půl hodiny lehce bublat.

2. Až se houby uvaří, scedíme je, bujón necháme na polévku a stále ještě horké houby dáme do zavařovacích sklenic (asi do 2/3, max. 3/4 objemu; osobně sklenice před použitím raději vyvařuji) a zalijeme nálevem – viz níže.

3. Zatímco se houby pomalu vaří, vezmeme další hrnec, nalijeme do něj vodu dle proporcí na nálev a na malém plameni 15 minut vaříme černý pepř, bobkový list, cukr a sůl. Těsně před koncem přidáme ocet, povaříme pár minut a nálev je hotový.

4. Zalijeme nálevem stále ještě horké, před chvilkou nachystané houby. Naléváme nálev, aby lehce přetékal, zvolna otáčíme sklenici, aby vyšel všechen přebytečný vzduch, bereme víko a rychle zavíráme sklenici, kterou následně otáčíme vzhůru nohama, kontrolujeme, zda neprotéká, a necháváme v této poloze plně vychladnout, po vychladnutí otáčíme do normální polohy a skladujeme mimo dosah přímého světla. Hotovo :-)

Tip: Pokud se vám, jako se jednou povedlo mně, stane, že nálev nevystačí, poloprázdnou sklenici nezavařujte ani nedolévejte bujónem, mohlo by se stát, že kvůli nedostatku octa praskne nebo se houby jednoduše zkazí.

Náprava je jednoduchá: pokud jsme stihli nalít zbytek nálevu do sklenice, vylijeme ho do prázdné sklenice, uvaříme nový nálev, až bude hotový, přilijeme ten nedostačující zbytek, provaříme pár minut a zalijeme houby ve sklenici (pokud houby stihly vychladnout, je lepší je znovu krátce povařit), postupujeme dle návodu výše.

Přebytečný nálev můžeme zavařit do prázdné sklenice, před dalším použitím stačí přivést ho k varu a bude opět připravený k zavařování.

This entry was posted in Recepty.

Petrohradské dobrodružství: 4. díl – Nová Ladoga, Stará Ladoga

Jak už jsem zmiňovala, 4. března jsme jeli na návštěvu příbuzné a po cestě stihli zastávku u Muzea „Proražení blokády Leningradu“. Cestou zpět nás pak čekal neméně zajímavý kulturní program – Nová Ladoga a Stará Ladoga (angl. wiki).

Lodě, které zachraňovaly obyvatele během obležení Leningradu

První zastávku jsme měli v Nové Ladoze, u památníku v podobě lodí „Charkov“ („Харьков“) a „TŠČ-100“ („ТЩ-100“), jenž byly součástí Ladožské vojenské flotily (rus. wiki). Právě tato flotila sehrála velkou roli v podpoře města během obležení – vodní cestou byli evakuováni obyvatelé, lidem, co nemohli opustit Leningrad, byly dováženy potraviny a další nezbytné věci.

Bratr mi na tomto místě vyprávěl, že jednou z takových lodí byla evakuována i naše babička (z tátovy strany), bylo jí tehdy 10-11 let.

4. března 2016, Nová Ladoga 4. března 2016, Nová Ladoga 4. března 2016, Nová Ladoga 4. března 2016, Nová Ladoga 4. března 2016, Nová Ladoga 4. března 2016, Nová Ladoga 4. března 2016, Nová Ladoga 4. března 2016, Nová Ladoga 4. března 2016, Nová Ladoga 4. března 2016, Nová Ladoga 4. března 2016, Nová Ladoga 4. března 2016, Nová Ladoga 4. března 2016, Nová Ladoga 4. března 2016, Nová Ladoga

11. září 1941 odsud začala fungovat Ladožská komunikace spojující obležený Leningrad se zbytkem země a nazvaná Cestou života. Úspěšné fungování vojenské trasy zajišťovaly lodě Ladožské vojenské flotily a lodě Severozápadní říční paroplavby.

11. září 1941 odsud začala fungovat Ladožská komunikace spojující obležený Leningrad se zbytkem země a nazvaná Cestou života. Úspěšné fungování vojenské trasy zajišťovaly lodě Ladožské vojenské flotily a lodě Severozápadní říční paroplavby.

Mohyla Olega Moudrého

Po zastávce v Nové Ladoze nás čekala Stará Ladoga. Nejdřív jsme se zastavili u Mohyly Olega Moudrého (čes. wiki).

Místo jeho posledního odpočinku prý není zcela potvrzené, nicméně toto místo je označené jako jeho mohyla, jak ostatně hlásí následující text:

Unikátní archeologická památka IX.-X. století.
Mohyla staroruského knížete Olega Moudrého.
Významný varjažský panovník, spolubojovník Rurika. Spojil během vojenských tažení Novgorodské země s Kyjevským knížectvím, vytvoře velmoc, které se začalo říkat stát Rus.
Zakladatel Kyjevského státu, jehož prvním hlavním městem byla Stará Ladoga.
Archeologická památka je chráněna státem.

Unikátní archeologická památka - Mohyla Olega Moudrého

Unikátní archeologická památka - Mohyla Olega Moudrého Unikátní archeologická památka - Mohyla Olega Moudrého Archeologická památka VIII.-X. století. Je chráněna státem. 4. března 2016, Stará Ladoga 4. března 2016, Stará Ladoga 4. března 2016, Stará Ladoga 4. března 2016, Stará Ladoga 4. března 2016, Stará Ladoga

Staroladožská pevnost

Třetí a poslední ladožská zastávka byla u Staroladožské pevnosti. Pevnost byla postavena na přelomu IX. a X. století během panování Olega Moudrého; jedná se o první kamennou pevnost na území Rusi. Odolala nájezdům Švédů ve XII. a XIV. století, v XVI. století byla přebudována, v r. 1610 se jí Švédům povedlo dobýt a v r. 1707 ji Švédové obléhali naposled; po skončení Severní války ztratila svůj vojenský význam a začala chátrat.

V XIX. a XX. století tu probíhaly archeologické výzkumy. V 70. letech minulého století začala rekonstrukce, dvě věže byly obnoveny ještě v sovětské době, ještě jedna věž byla dostavěna v poslední době a poslední dvě se znovuvybudování zatím nedočkaly.

4. března 2016, Stará Ladoga 4. března 2016, Stará Ladoga 4. března 2016, Stará Ladoga 4. března 2016, Stará Ladoga 4. března 2016, Stará Ladoga 4. března 2016, Stará Ladoga 4. března 2016, Stará Ladoga 4. března 2016, Stará Ladoga A jeden místní obyvatel :-)

No, a pak už bylo načase jet domů… :-)

Petrohradské dobrodružství: 3. díl – Muzeum „Proražení blokády Leningradu“

Trochu pozdě, ale přece… blog je opět v éteru a brzo bude spousta různých zajímavých věcí nejen ze série „Petrohradské dobrodružství“! Vše doházím zpětně k příslušným datům, kdy se co stalo. Stay tuned :-)

Monument "Proražení"

V pátek 4. března jsme vyrazili směr příbuzenská návštěva a po cestě nás čekala velmi zajímavá zastávka, kterou ocení milovníci válečných témat a v dnešní době i WoTka a podobných her, a to Muzeum „Proražení blokády Leningradu“. Právě v místech, kde se nachází muzeum, probíhala Operace „Jiskra“ (angl. wiki), jehož konečným výsledkem, jak název muzea napovídá, bylo proražení blokády Leningradu. Tanky, které tu lze spatřit, se účastnily bojů a jsou vytaženy z řeky poblíž.

Těžký tank KV-1

Tank KV-1, muzeum "Proražení blokády Leningradu" Tank KV-1, muzeum "Proražení blokády Leningradu" Tank KV-1, muzeum "Proražení blokády Leningradu" Tank KV-1, muzeum "Proražení blokády Leningradu" Tank KV-1, muzeum "Proražení blokády Leningradu" Tank KV-1, muzeum "Proražení blokády Leningradu" Tank KV-1, muzeum "Proražení blokády Leningradu" Tank KV-1, muzeum "Proražení blokády Leningradu"

Kolohousenkový tank BT-5

Kolohousenkový tank BT-5 Kolohousenkový tank BT-5 Kolohousenkový tank BT-5 Kolohousenkový tank BT-5 Kolohousenkový tank BT-5 Kolohousenkový tank BT-5

Těžký tank KV-1S

Tank KV-1S, muzeum "Proražení blokády Leningradu" Tank KV-1S, muzeum "Proražení blokády Leningradu" Tank KV-1S, muzeum "Proražení blokády Leningradu" Tank KV-1S, muzeum "Proražení blokády Leningradu" Tank KV-1S, muzeum "Proražení blokády Leningradu" Tank KV-1S, muzeum "Proražení blokády Leningradu"

Lehký tank T-26

Lehký tank T-26 Lehký tank T-26 Lehký tank T-26 Lehký tank T-26 Lehký tank T-26 Lehký tank T-26 Lehký tank T-26 Lehký tank T-26

Malý plovoucí tank T-38

Malý plovoucí tank T-38 Malý plovoucí tank T-38 Malý plovoucí tank T-38 Malý plovoucí tank T-38 Malý plovoucí tank T-38

T-34-85

T-34-85 Tankistům Leningradské fronty překonavším Něvu a účastnícím se bojů pro proražení blokády Leningradu v lednu 1943. T-34-85 T-34-85 T-34-85 T-34-85 T-34-85 T-34-85

Pro představu, jak je ten tank doopravdy velký.

Pro představu, jak je ten tank doopravdy velký.
Muzeum „Proražení blokády Leningradu“ Muzeum „Proražení blokády Leningradu“

Bonus: KV-1S poblíž stanice metra Avtovo

Poblíž stanice metra Avtovo se nachází pomník v podobě tanku KV-1S. Kousek odsud je Kirovský závod, kde se v období Druhé světové války vyráběla celá řada tanků KV. U Pulkovských vrchů se pak nachází další pomník se dvěma tanky T-34, ale to je bohužel z ruky a blbě dostupné, takže ze zástupců petrohradských tanků aspoň avtovská KV-1S… :-)

Těžký tank KV-1S Těžký tank KV-1S Těžký tank KV-1S DSCN4392 Těžký tank KV-1S Těžký tank KV-1S Těžký tank KV-1S

Petrohradské dobrodružství: 2. díl – Maslenica, aneb ruský masopust čili palačinkový týden

Maslenica, aneb ruský masopust čili palačinkový týden

Omlouvám se za prodlevu, ale pracovní, rodinné a byrokratické záležitosti mě nějak semlely :-/ Ale materiály na další díly se hromadí, bude toho dost, namátkou podrobný přehled dopravy hromadné i osobní, informace o obchodech, zajímavých místech a spoustě dalších věcí.

V tomto díle bude řeč o Maslenice – neboli ruském masopustu. Letos připadá na 7-13. března, no a když už jsem v ruských luzích a hájích, byla by škoda Maslenicu vynechat :-)

Maslenica (Масленица) je považována za jeden nejveselejších svátků roku, trvá sedm dnů a jinak se jí říká palačinkový týden, protože právě palačinky jsou v tomto období nejdůležitějším jídlem. Lidé slaví, chodí na návštěvy a naopak vítají návštěvníky u sebe doma.

Dříve k Maslenice patřila i zábava – s písněmi, tanci, soutěžemi, ale stejně jako v Česku, národní zvyky ve městě pomalu zanikají. Říká se, že lidé, kteří si neužívají Maslenicu, prožijí další rok chudě a smutně.

Je spojena s národní tradicí vítání jara, před začátkem Velikého půstu se lidé loučí se zimou, nadšeně vítají první hezké dny, pečou zmiňované palačinky a připravují se na očistu duše a těla.

Maslenica má více názvů: Masopust (Мясопуста) – kvůli tomu, že se nejí maso, sýrová – kvůli tomu, že se v tomto týdnu hodně jí sýr, a Maslenica – protože se jí hodně másla.

Hlavním jídlem, jak již bylo řečeno, jsou palačinky s různými náplněmi. Palačinky se mají připravovat denně a ve velkém množství – traduje se, že se jich má napéct tolik, kolik si člověk přeje mít štěstí a blahobytu v dalším roce.

Hory palačinek jsou předzvěstí úspěchů, zdraví, dostatku v rodinách příbuzných a přátel; bude-li stůl prázdný, v nadcházejícím roce člověka čekají finanční potíže, což ovšem lze spojit i s tím, že Maslenice se občas říkalo Pustošitelka – zajištění hojnosti znamenalo také značné finanční výdaje.

Špatným znamením bylo, když se palačinky nepovedly, připálily se nebo nechutnaly dobře: to znamenalo, že brzo přijde nějaké neštěstí, nemoc nebo nepříjemnosti.

Věřilo se, že studené počasí během tohoto týdne je příslibem úrodného roku. Dívky, které se chtěly v onom roce provdat, měly dát napít každému muži, kterého potkají po cestě, setkání s takovou dívkou mělo přinést dlouhý a šťastný život v manželství.

Maslenica, aneb ruský masopust čili palačinkový týden | Zdroj: god-2016.com

Maslenica, aneb ruský masopust čili palačinkový týden | Zdroj: god-2016.com

Masleniční týden:

Pondělí je Vítáním Maslenicy. Hospodyňky začínají péct palačinky, první palačinka se dříve dle tradice vždy dávala chudým lidem. Na hlavní ulici se stavěl hastroš Maslenicy oblečený do starých hadrů, který setrvával na svém místě do neděle.

Úterý se říká Zaigryš, kteréžto název pochází ze slova заигрывать – flirtovat, laškovat; není těžké uhodnout, že tento den patří mladým lidem, kteří by už měli začít uvažovat o svatbě a rodině. Laškovalo se, vtipkovalo, odměnou za to byly – jak jinak – palačinky. V úterý se také sáňkovalo, točilo se na kolotoči.

Středa je známá jako Labužník. V domě scházejí hosté, kteří si pochutnávají na palačinkách, pirohách, medových pernících. V tento den se také často konaly pěstní souboje a koňské dostihy.

Čtvrtek dostal název Rozdováděný. Právě ve čtvrtek začíná Široká Maslenica doprovázená sáňkováním, koulovanou, veselými písněmi a tanci.

Pátku se říká Tchynin večer, protože právě v pátek tchyně přicházely ke svým zeťům na návštěvu a pochutnávaly si na nabízených palačinkách. Přitom dceřin manžel musel v předvečer pátku přijít do domu své tchyně a osobně ji pozvat.

Sobotě se říká Posezení švagrových – mladé snachy zvaly k sobě na návštěvu sestry svého manžela, povídaly si s nimi, nabízely jim různé dobroty a předávaly jim dárky. Pokud manželovy sestry ještě nebyly vdané, zvaly na návštěvu i svobodné kamarádky; pokud již byly vdané, pak se na návštěvu zvaly jen vdané příbuzné.

Neděle je vrcholem malesničních oslav a má název Neděle odpuštění. Lidé vyprovázeli Maslenicu, loučili se se zimou a symbolicky pálili hastroše. Jak napovídá název, v tuto neděli je zvykem žádat příbuzné a kamarády o odpuštění za všechny křivdy, které se nahromadily za rok.

Založeno na materiálech webu god-2016.com.

Petrohradské dobrodružství: 1. díl – Přílet

To, že mě cesta do Petrohradu čeká a nemine, jsem věděla nějakou dobu, ale co naplat – bála jsem se stejně. Vždyť jsem tu naposled byla ve svých sedmi, a to už je skoro 22 let zpátky! Co na tom, že se domluvím, když povědomí o místních reáliích mám špatné, skoro žádné?

No… kdo se bojí, nesmí do lesa, tak jsem nějak vstřebala nervozitu, soustředila se na hezké věci (třeba že poprvé v dospělém životě poletím, že budu mít zajímavou životní zkušenost nebo že mám jedinečnou šanci zkusit napsat hezký materiál do blogu) – a 23. ledna popadla batoh a kufr a vyrazila do světa :-)

Mates mě doprovodil na letiště a přečkal se mnou i první kontrolu – check-in, po kterém můj kufr úspěšně zamířil do zavazadlového prostoru. Do otevření gatu zbývala pěkná chvíle, tak jsme se rozloučili (jó, bylo to těžké) a už to bylo jenom na mně.

23.01.2016, let do Petrohradu

Druhou – pasovou – kontrolu už jsem absolvovala sama. Dvě minutky a šup do tranzitní zóny. Duty free mě příjemně překvapilo cenami, brácha chtěl, ať mu přivezu litrovku slivovice, v dute free shopu flaška za 239 Kč, krása. Pamatuji si, že jsme litrovku v podnikové prodejně Jelínka kupovali za 269 Kč. Je ale fakt, že kdybych letěla do zemí, které jsou součástí EU, zaplatila bych asi o 40 Kč víc, i tak by to byla slušná cena.

Po výlezu z shopu jsem o kus dál uviděla „své“ letadlo – Airbus A319 na fotce výše s nápisem Czech Airlines. Mimochodem, na této fotografii je krásně vidět, jaké počasí panovalo před odletem.

Prošla jsem duty free zónou a už mě čekala předposlední kontrola – ta bezpečnostní. Hurá vyndat veškerou elektroniku z batohu, ukázat bezpečnostní pytlík se slivovicí, projít rámem… a zase všecko sbalit.

Úplně poslední kontrola byla před nástupem do letadla, u přepážky se kontrolovala letenka a doklady. A pak už následoval rukáv a hledání svého místa :-) Měla jsem místečko u okna – přece u svého prvního „dospělého“ letu nevynechám možnost koukat z okna a užívat si ten pocit letu se vším všudy!

Na dvou fotografiích níže je vidět mytí letadel před odletem, speciální technika zbavovala před vzletem všechny stroje sněhu, technici, jak mě tu správně upozornili (zdravím! :)), používali odmrazovací a protinámrazové kapaliny. Foto vlevo je pořízeno u terminálu, foto vpravo – po cestě k přistávací dráze.

23.01.2016, let do Petrohradu 23.01.2016, let do Petrohradu

Odlet byl opožděn cca o 1h 15min, a to kvůli nepříznivým podmínkám na letišti – speciální vozy čistily dráhu, další vozy omývaly letadla. No ale konečně motory zahučely – a už jsme startovali.

Zážitky? Neskutečné, famózní, nepopsatelné. Ten pocit, když tě to při startu zamáčkne do sedadla, motory řvou, krajina se míhá za oknem čím dál rychleji, a najednou se letadlo zakloní, odtrhne se od země, která pěkně rychle mizí v dáli, tlačí tě to do sedadla ještě víc… Úchvatné!

Ale musím říct, že prvních asi tak 5 minut, co jsme stále ještě stoupali v poměrně ostrém úhlu a za oknem nebylo vidět ani ň (aneb opravdu velká oblačnost), jsem byla i trochu vyjukaná a říkala si, zda let byl opravdu tím nejlepším nápadem :-) Ale pak jsme překonali tu hradbu mraků, vpravo za námi se zjevilo slunce, nad námi modré nebe a pod námi krásně tvarovaná oblaka – a pochyby byly rázem pryč. A to neskutečně modré nebe! Úplně jiná, sytější modř, než je vidět ze země…

Asi nemá smysl upřesňovat, že většinu letu jsem spokojeně čučela z okna a náramně si užívala ten výhled? :-)

Jinak skoro až vtipně působily informace o aktuálním stavu: „Výška 11 100 metrů. […] Teplota venku: -67 °C“. -67 °C! Mimochodem, v Praze při odletu bylo něco málo pod nulou, Petrohrad mě přivítal teplotou -17 °C.

23.01.2016, let do Petrohradu

23.01.2016, let do Petrohradu 23.01.2016, let do Petrohradu 23.01.2016, let do Petrohradu

První „vzdušné“ dojmy z Petrohradu byly trochu rozpačité: přistávali jsme pomalu za soumraku, město se nořilo do šera, ale rozsvícených oken bylo poměrně málo, zářila hlavně jedna velká ulice, jinak skoro nic – viz foto níže. Takové město duchů, Petrohraďané prominou. Je fakt, že pracovní doba v Rusku je oproti třeba té české trochu posunuta, takže většina lidí určitě byla v práci a prostě neměl kdo svítit.

Ale hlavní roli v tomhle dojmu sehrál stavební rozmach – staví se hodně a ve velkém, takže kolikrát člověk vidí jen ty zatím prázdné obrovské domy, které se zatím noří do tmy a čekají na svou dostavbu a své nájemníky a majitele, kteří tam budou svítit. Měřítko staveb je docela působivé a nejspíš vydá na samostatné povídání, ale o tom někdy příště :-)

23.01.2016, let do Petrohradu 23.01.2016, let do Petrohradu 23.01.2016, let do Petrohradu 23.01.2016, let do Petrohradu

No, ale to už jsme se snesli na letiště, byl čas přistávat. Koukala jsem z okna, pozorovala zem těsně pod námi a pořád čekala to „duc“ oznamující, že jsme dosedli. A ono nic! Nebýt spárů na přistávací dráze, na kterých to vydávalo specifický zvuk, ani nevím, že letadlo přistálo :-) Klobouk dolů před panem pilotem.

Pak už to šlo rychle – výstup, pasová kontrola, sebrat zavazadlo z běžícího pásu a zavolat bráchovi, ať přijede a vyzvedne mě. Sečteno podtrženo – let byl naprosto v pohodě, záležitosti okolo taktéž a zážitky byly fantastické :-)

À propos: volání. Po zapnutí telefonu mi od O2 přišla krásná SMS: „Vítejte v Rusku! V síti Beeline teď můžete navíc nově využít i 4G LTE připojení. Dejte o sobě vědět svým známým a rodině: Do ČR a v rámci zóny voláte za 66,55 Kč/min., příchozí hovory 54,45 Kč/min., odchozí SMS 12,10 Kč, MMS 9,60 Kč, připojení k internetu 300 Kč/MB. […] Příjemný pobyt Vám přeje O2.“ Asi nemusím říkat, co bylo snad první věcí, co jsem si pořídila..?

23.01.2016, let do Petrohradu

06.01.2016, cesta do Mělníka

Mělník, 06.01.2016Do Mělníka mě zaválo vyřizování. Byla jsem v tomto městě vícekrát, ale už je to hodně dávno, co jsem měla možnost se projít a pokochat se. Až tentokrát, do busu zbývala zhruba hodina, tak jsem si řekla, že na autobusák to vezmu přes centrum.

A tak se také stalo :-) Po hrozném krpálu jsem se ocitla u budovy TJ Sokol Mělník (Tyršův dům). Naproti jsou Jungmannovy sady, kde se mj. nachází pomník – pocta Janu Palachovi. Právě podél sadů jsem šla, přes silnici byl nejen Tyršův dům, ale i základní škola, ale cesta má mě vedla víc doleva, podél Knihtiskárny Jiřího Jelena, po ulici U Tanku a Legionářů, kde jsem potkala mimoně :-) a dál směrem k náměstí…

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Mělník, 06.01.2016Cestou jsem nemohla vynechat infocentrum – aneb kam jinam pro turistické vizitky a pohledy, že? :-)

Náměstí bylo vysloveně kouzelné, a nejen náměstí – celé centrum vypadalo přímo pohádkově. Sněžilo, krásné velké vločky se zvolna snášely k zemi, pomalu nikde nikdo… mít tam trhy a cítit vůni trdelníku a svařáku, člověk by měl pocit, že se ztratil v čase :-) Atmosféra byla přímo neskutečná a krásně pohodová, no, kdo ví, třeba přístí zimu sem fakt vyrazím na nějaké pěkné vánoční trhy :-)

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Nevím proč, ale tenhle pohled, takhle fotka ve mně evokuje představu nějakého alpského městečka – zima, vánice, a vábivé dveře hostince, a uvnitř veselí a grog a ohýnek v krbu, u kterého se tak krásně sedí a hledí na to sněžení venku…

Mělník, 06.01.2016

Onen apartmán se nachází na Svatováclavské ulici cestou k zámku. To už jsem se blížila k chrámu sv. Petra a Pavla a zámku Mělník.

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Minula jsem chrám a ocitla se na soutoku Vltavy a Labe – viz tabulka. Na fotkách jsou oba soutoky – nejdřív ten s umělým kanálem, pak se samotnou Vltavou. Viditelnost nic moc, sice už nesněžilo tolik, ale stále ještě dost… :-)

Mělník, 06.01.2016

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Lucerny na stěně zámku – naprosto dokonalé, podtrhující kouzlo onoho odpoledne a přímo pohádkové.

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Jedna ze stěn zámku (na níž je i erb, který jsem ukázala výše) je zarostlá vinnou révou, místy zbyly i hrozny. A já si říkala, proč je v okolí tolik kosů :-) Okupovali nejen révu, ale i okolní keře – a upřímně, tolik kosů pohromadě jsem v životě neviděla a nejspíš jen tak neuvidím. Ale byli skvělí a krásně pózovali, nehledě na zimu :-)

Mělník, 06.01.2016

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
melnik_2016-01-06_39 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Bohužel už jsem pak neměla moc času, tak jsem si alespoň užila cestu zpět přes náměstí a ulici 5. května, kde stojí Pražská brána, a dál k autobusovému nádraží…

Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016
Mělník, 06.01.2016 Mělník, 06.01.2016

Novoroční ohňostroj v Kralupech nad Vltavou, 01.01.2016

1. ledna v 00:30 se v Kralupech nad Vltavou tradičně koná novoroční ohňostroj – a letošek nebyl výjimkou :-) Byli jsme, viděli jsme, užili jsme si to a něco se povedlo i nafotit :-)

A začnu jednou nepovedeně povedenou fotkou – objektiv nějakým zázrakem zaostřil na kapky na předním sklíčku a vznikla z toho tato celkem zajímavá fotka, moc se mi líbí, takže je také online :-)

Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016

Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016 Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016
Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016 Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016
Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016 Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016
Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016 Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016
Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016 Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016
Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016 Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016
Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016 Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016
Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016 Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016
Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016 Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016
Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016 Novoroční ohňostroj, Kralupy nad Vltavou, 1.1.2016

Christmas Bucket List … aneb seznam plánů na vánoční období :-)

Christmas Bucket List ... aneb seznam plánů na vánoční období :-)

Právě vánoční bucket list byl první, jaký jsem si kdy vytvořila, pravda, v psané podobě do deníku (a někam mi zmizel). Seznam svátečních záležitostí krásně pomáhá naladit se na tu správnou vánoční vlnu, těšit se a vytvářet tu kouzelnou atmosféru… :-)

Tak tedy co mě čeká během Adventu?..

1) Zdobení

Christmas Bucket List ... aneb seznam plánů na vánoční období :-)Pohled na barevná světýlka, vločky, papírové řetězy a nazdobený stromek hned zvedne náladu, že? Většinou zdobím stromek během první adventní neděle, letos to jaksi nevyšlo, ale světelé řetězy už mi rámují okna a je to fajn :-)

A budou i ty vločky, a sněhluláčci, a barevné čepičky, a… spousta dalších krásných věcí :-) Mimochodem, je to úžasný relax, ruce pracují, hlava „vypne“ a aspoň trochu se vyčistí od starostí :-)

2) Pečení, vaření

Už máme perníčky, vanilkové rohlíčky, sušenky z křehkého těsta, chystám se na linecké cukroví. A perníková chaloupka už stojí a je parádně zametená sněhem! :-)

A chci zkusit udělat domácí vaječný likér, zatím vybírám recepty, všechny vypadají hodně lákavě, ale tunu toho dělat nebudu, že :-)

3) Těšení se

Koukat na oblíbené vánoční filmy, podepisovat sváteční pohledy, toulat se po vánočních trzích, oslavit Mikuláše, leknout se čertů, poslouchat vánočně laděné písničky a prostě a jednoduše se těšit na nejkouzelnější období roku :-)

P.S.: Kompletní bucket list lze uložit a vytisknout klidně i na A4, kdyby náhodou někdo chtěl :-)