Ohlédnutí za… startem i pokračováním roku 2018

Ohlédnutí za létem - Cesta do Autokempu U Letadla, Seč, Sečská přehrada

Poslední dobou nějak mám pocit, že nic nestíhám, a jak tak koukám na poslední „ohlédnutí“, asi to nebude jen pocit. Pořád se někam ženu a stále to nemohu dohnat. A pokud vyjde, na co se chystáme, pak už nebudu stíhat tuplem. Ale nepředbíhejme, vše včas povím :-) Teď se pojďme ohlédnout, co se událo od posledního příspěvku, není toho zrovna málo.

Něco zásadního

Jakýmsi leitmotivem tohoto roku je zdraví. Aby ne, když jsem se od října loňského roku připravovala na operaci, leden byl ve znamení vyšetření a 7. února jsem skutečně skončila na operačním sále. Vyskytly se komplikace, místo dospávacího pokoje jsem se začala probírat při převozu na JIPku, ale to bylo fakt to nejmenší. To nejdůležitější bylo, že celkově operace proběhla úspěšně a ještě zavčasu. Takže konec dobrý, všechno dobré :-)

Druhá nejdůležitější událost roku následovala o pár měsíců později – v dubnu jsem začala chodit do autoškoly a 30. května úspěšně absolvovala zkoušku. Napoprvé! :-) Celkově autoškola byla životním zážitkem, až mě mrzí, že tato poměrně krátká životní epizoda je pryč…

Z dalších zásadních událostí stojí za zmínku, že už je to druhý rok, co pracuji, kde pracuji. Uteklo to, uteklo to rychle. A letí to dál :-)

Něco hudebního

A teď z kulturního soudku. Hudba! Soundtrackem tohoto roku jsou dvě desky dvou kapel, které mám moc ráda a které se mi letos poštěstilo vidět na Masters of Rock ve Vizovicích.

Jednou z těchto desek je „Gunmen“ Němců Orden Ogan. Album vyšlo loni, ale tehdy jsem se k němu nějak nedostala. O to víc mě chytlo letos. Bomba! Orden Ogan zrají jak víno, jsou čím dál tím lepší. A čím víc tu desku poslouchám, tím víc mě baví. A kolikrát se přistihnu, že si některé písničky pobrukuji stále dokola… :-)

Tommy Karevik (Kamelot) na Masters of Rock 2018

Tommy Karevik (Kamelot) na Masters of Rock 2018

Druhou deskou je novinka Kamelot „The Shadow Theory“, která vyšla přesně na mé narozeniny. Krásný dárek :-) A fantastické album. Je tak trochu nenápadné, není prvoplánově chytlavé, ale když už ho má člověk naposlouchané, chytne a nepustí. Prostě Kamelot v celé své kráse. A vynikající Tommy Karevik, který opět potvrdil, že není pouhou náhradou za Roye.

Něco letního

Léto! Miluji léto, pravé, horké, sluncem rozpálené a prozářené léto. A neodmyslitelnou součástí jsou různé více či méně tradiční akce.

Sraz v Horní Moštěnici a Masters of Rock – to jsou dva týdny na Moravě, řádně a zavčas hlášená dovolená a kvintesence léta. Nejlepší přátelé, milovaná hudba, nejoblíbenější festival, slunce, koupání, … může být něco lepšího?

Letos po letech také sraz u Sečské přehrady. Opět ti nejlepší okolo, slunce, pohoda, probuzení s výhledem na sluníčkem prozářené stromy, hovory a hry do noci, … může být něco lepšího? [2]

A poslední srpnový víkend bude další tradiční sraz, na Mácháči. Jako vlastně každý rok, až na jednu výjimku. Wesťácká parta, soutěže, pokec, koupání se pozdě v noci, zážitky, … může být něco lepšího? [3]

A završíme to v září, ale astronomicky stále ještě v létě, a to opět u Sečské přehrady, 950 metrů vzdušnou čárou od místa, kde jsme byli teď. Ale tentokrát už budeme jenom dva… maximálně tři – i se psem :-)

No… zdaleka to není vše, co se událo nebo udá, ale došel mi dech a to nejzásadnější jsem zmínila, tak brzo na počtenou ;-)
FreeZe

Ohlédnutí za… prosincem: Vánoce za dveřmi

Domácí perníčky, autor: free-ze.eu

Zatímco listopad byl tichem před bouří, před adventem, kdy jsou Vánoce za dveřmi, prosinec byl onou bouří plnou událostí a vánoční pohody.

Prosinec – to byl advent se vším všudy. Vymetené trhy a nakupování dárků, nákupní výlet s milovanou bandou z práce, vůně cukroví, pečení, těšení se. Vánoční trhy a vánoční koncert Plzeňského dětského sboru.

Prosinec – to byly samé akce, soukromé i veřejné. Již zmíněný koncert PDS, vynikající koncert Harlej v Šeříkovce, vánoční Olympia (ano, opakovaně), rodinná oslava.

Domácí linecké, autor: free-ze.eu

Prosinec – to byly typické vánoční chutě a zdobení stromku (i stromků). Linecké, perníčky (i perníková chaloupka), další dobroty – mňam!

Prosinec – to byl střemhlavě letící čas. Utíkal, utíkal přímo neskutečně, kam dřív skočit? Co stíhat dřív?

Prosinec – to byl klid a pohoda, na konci. Dovolená přes svátky, rodina, odpočinek, pohádky a bramborový salát – přesně takové mají svátky být, a byly :-)

Prosinec – to je tradiční setlist milovaných svátečních písní: „Last Christmas“ od Wham!, „All I Want For Christmas Is You“ Mariah Carey, „Wonderful Dream“ Melanie Thornton a další a další… A tentokrát i jedna novinková, „Christmas Is Here“ v podání krásné a nadané Elize Ryd, o které jsem psala minule, a Tonyho Kakko.

A už je tu leden… nový rok, nové plány, nová očekávání, ale o tom zase příště :-)

Vánoční pohoda s Plzeňským dětským sborem v KD Peklo

Plzeňský dětský sbor v KD Peklo, 10.12.2017

V neděli 10. prosince se ve velkém sále KD Peklo konal Vánoční koncert PDS – Plzeňského dětského sboru v doprovodu sborů Javořičky a Notičky a za účasti speciálního hosta Milana Peroutky.

Jako první se divákům představily Notičky. Malí, ale o to kouzelnější účastníci zazpívali takové písně, jako jsou „O Vánocích“, „Schovej se, kapře“ nebo „Hallelujah“, v níž sólově zazářila Natálie Šmausová.

Notičky v KD Peklo, 10.12.2017

Následovalo vystoupení Plzeňského dětského sboru. Zazněla „Gloria“ a mj. klasiky jako „O Holy Night“ nebo „Carol of the Bells“. Akustická verze posledně zmiňované posloužila jako intro k nástupu, o něco později pak sbor představil krásnou, plnou verzi, a že stála za to! Posuďte sami:

Jako poslední sbor se představily Javořičky. I tu diváky čekaly krásné vánoční písně, jak se ostatně na vánoční koncert sluší a patří. Zazněly například „Dnes příchod slavme Pána“ nebo „Předvánoční“.

Plzeňský dětský sbor v KD Peklo, 10.12.2017

Následoval zlatý hřeb večera – vystoupení Milana Peroutky, speciálního hosta tohoto koncertu. Na začátek zazpíval dvě sólové písně, jež sám napsal, „Bez tebe je mě jenom půl“ a „Postavím kolem nás zeď“.

Milan Peroutka a Plzeňský dětský sbor v KD Peklo, 10.12.2017

Na závěr PDS a Milan zazpívali tři již klasické písně – „Pár havraních copánků“, „Už Vánoce vchází“ a „Jsou svátky“, načež následovalo velké finále v podání všech účastníků večera.

Byl to krásný, skoro dvouhodinový večer. Večer plný té pravé vánoční pohody. Té správné adventní nálady, kouzla kvapem se blížících Vánoc.

Plzeňský dětský sbor v KD Peklo, 10.12.2017

Plzeňský dětský sbor v KD Peklo, 10.12.2017

Plzeňský dětský sbor v KD Peklo, 10.12.2017

A co vy? Chystáte se na nějaký ten vánoční koncert?

Výtečný Harlej rozparádil Šeříkovku

Harlej v Šeříkovce, 8. prosince 2017

8. prosince se v plzeňské Šeříkovce představila známá rocková kapela Harlej v doprovodu hostů Dilated. A byl to naprosto parádní večer!

První nedočkavci byli na místě dávno před tím, než se začalo pouštět dovnitř, něco po sedmé se pak otevřely dveře do krásně zrekonstruovaného sálu, kde na návštěvníky čekal otevřený bar a také stánek s tričky a dalším merchem obou kapel. Nás si získal pár triček hlavních hvězd večera: Zlej Harlej kluk a Hodná Harlej holka :-)

Dilated v Šeříkovce, 8. prosince 2017

Dilated v KD Šeříkovka, 8. prosince 2017. Jo, modré a červené světlo je pro focení opravdu „skvělé“ :-)

Dilated

Kolem osmé Šeříkovka již byla poměrně slušně zaplněná, ve 20:30 konečně pohasla světla a na pódiu se objevila kapela Dilated. Tahle pražská parta není žádným nováčkem – na scéně je už téměř deset let. Dilated v čele s půvabnou Lucií pěkně rozehřáli dav a zahráli výběr toho nejlepšího ze své diskografie.

Přítomné určitě potěšila Luciina pochvala povedené rekonstrukce Šeříkovky, pobavil i její kolega Pavel, když se zmínil, že v Plzni studoval – na právnické fakultě :-)

Harlej v Šeříkovce, 8. prosince 2017

Harlej

Ač se Dilated dostalo vřelého přijetí, nebylo pochyb, kdo je hlavní hvězdou; během pauzy se Šeříkovka definitivně zaplnila, byl plný parket i ochozy. A pak na pódium vtrhl Harlej a jízda mohla začít :-) A že ta jízda byla pořádně dlouhá – setlist čítal úctyhodných 24 písní.

Energická show Harlej přinesla nejlepší hity i pecky z aktuální desky „Hodný holky zlý kluky chtěj“. Rychlé vypalovačky střídaly pomalejší věci, na konci byla i akustická vsuvka – a byla úchvatná, „Proměna“, doprovázená sborovým zpěvem diváků, byla přímo famózní.

Nesměly chybět takové hity, jako jsou „Zfetovanej“ (parádní otvírák), „Na prodej“, „Přirození“, „Z Cuby kiwi“, „Proč pocit mám“ nebo „Pověste ho vejš“ a samozřejmě „Svařák“, který spolu s písní „Optimistická“ tvořil závěr večera.

A dav pařil, zpíval, tančil, skákal a náramně si to užíval – však bylo co! Tomáš Hrbáček kolikrát ani nemusel zpívat, stačilo, že tam spolu se spoluhráči byl, a diváci to odzpívali sami :-)

Byl to úžasný večer, který si užili nejen my diváci, ale i kapela; stačil jediný pohled na kliky a bylo jasno – jsou stejně nadšení :-) Tak snad brzo zase na viděnou… :-)

Ohlédnutí za… listopadem: ticho před bouří v očekávání adventu

Ohlédnutí za… listopadem: ticho před bouří v očekávání adventu

Zatímco říjen byl plný událostí a zážitků, listopad byl přesně opačný – klidný a pohodový, jakési ticho před bouří v očekávání zimy a adventu.

Listopad – to byla pohoda. Počasí, kdy se člověku nechce moc ven, ale o to víc a raději tráví čas doma. A ani doma není čas se nudit, debordelizace pokračuje (no… snad konečně zvládnu roztřídit všechny věci, co stále jsou v krabicích po stěhování), místo pro stromek uvolněno, začíná to tu nějak vypadat.

Listopad – to bylo výročí – 3 roky, co máme našeho úžasného chlupáče, Žeryka. Ten čas strašně letí… :-)

Listopad – to byly první ozvěny přicházejícího adventu a zimy. Ve městě už nějaký ten pátek září ozdoby a běží vánoční trhy, v oknech se objevují první světýlka, v poslední listopadový den dokonce trochu sněžilo a krásný bílý poprašek na střechách dokonce vydržel déle než pár minut :-) A do sbírky přibyly nové rozkošné ozdoby – malé roztomilé kuličky, jen zatím nevím, kam s nimi :-)

Listopad – to byl černý pátek a rozsvícení vánočních stromů. Stihli jsme vymést Olympii a Plazu a v první jmenované si také užili vystoupení Lucie Bílé. A bylo fajn.

Listopad – to byla nová hudba. Jo, hudba a nové (čti – mně dosud neznámé) kapely a interpreti – to je jistota. Tentokrát to byla úžasná záležitost od Nergarda „On Through The Storm“, kde hlavní party zazpívali Elize Ryd a Andi Kravljaca a o kytarové sólo se postaral Jørn Viggo Lofstad. Krásná, smutná píseň, skoro až muzikálová (v tom nejlepším smyslu tohoto slova), dokonale zapadající do listopadové nálady. Repeat a jedeme.

A co přinese prosinec? Advent, cukroví, Vánoce a samé krásné věci! A ne že ne :-)

This entry was posted in Různé.

Christmas Bucket List … aneb seznam plánů na vánoční období :-)

Christmas Bucket List ... aneb seznam plánů na vánoční období :-)

Právě vánoční bucket list byl první, jaký jsem si kdy vytvořila, pravda, v psané podobě do deníku (a někam mi zmizel a naštěstí se i našel). Seznam svátečních záležitostí krásně pomáhá naladit se na tu správnou vánoční vlnu, těšit se a vytvářet tu kouzelnou atmosféru… :-)

Tak tedy co mě čeká během Adventu?..

1) Zdobení

Christmas Bucket List … aneb seznam plánů na vánoční období :-)Pohled na barevná světýlka, vločky, papírové řetězy a nazdobený stromek hned zvedne náladu, že? Většinou zdobím stromek během první adventní neděle, letos to nevyjde kvůli práci, ale pondělí hned po ní to jistí :-)

A snad budou i ty vločky, a sněhluláčci, a barevné čepičky, a… spousta dalších krásných věcí :-) Mimochodem, je to úžasný relax, ruce pracují, hlava „vypne“ a aspoň trochu se vyčistí od starostí :-)

2) Pečení, vaření

Tradičně plánujeme perníčky, vanilkové rohlíčky, sušenky z křehkého těsta, chystám se na linecké cukroví. A&samozřejmě nesmí chybět perníková chaloupka! :-)

A chci zkusit udělat domácí vaječný likér, zatím vybírám recepty, všechny vypadají hodně lákavě, ale tunu toho dělat nebudu, že :-)

3) Těšení se

Koukat na oblíbené vánoční filmy, podepisovat sváteční pohledy, toulat se po vánočních trzích, oslavit Mikuláše, leknout se čertů, poslouchat vánočně laděné písničky a prostě a jednoduše se těšit na nejkouzelnější období roku :-)

P.S.: Kompletní bucket list lze uložit a vytisknout klidně i na A4, kdyby náhodou někdo chtěl :-)

Rozsvícení vánočního stromku v OC Olympia Plzeň s Lucií Bílou

Rozsvícení vánočního stromku v OC Olympia Plzeň s Lucií Bílou

Ve čtvrtek 23. listopadu jsme s kamarády vyrazili do OC Olympia Plzeň na akci Rozsviťte Olympii s Lucií Bílou, a bylo to hezké.

Pravda, čekali jsme, že Lucie bude hrát o něco později, a málem to prošvihli. Nakonec vše dobře dopadlo a krásně jsme viděli v podstatě celé vystoupení. Když nad tím tak přemýšlím, bylo to poprvé, co jsem Lucii Bílou viděla takhle krásně zblízka (kdesi z davu na Masters se nepočítá); byla úžasná.

Musím samostatně zmínit píseň „Desatero“. Cohenův originál „Hallelujah“ je mi sice bližší, ale „Desatero“ je také úchvatná záležitost. Slyšet to naživo, zazpívat… normálně husina. Lucka Bílá i sbor „Andílci“ byli dobří, za mě spokojenost :-)

Zbytek večera pak patřil obchodům a nákupům, smíchu při zkoušení, veselému pokecu, jídlu v dobré společnosti a dobré náladě. To vše ale již mimo záznam :-)

Rozsvícení vánočního stromku v OC Olympia Plzeň s Lucií Bílou

Rozsvícení vánočního stromku v OC Olympia Plzeň s Lucií Bílou

Rozsvícení vánočního stromku v OC Olympia Plzeň s Lucií Bílou

Pes z útulku, aneb tři roky, co máme Žeryka

Žeryk v oblíbeném starém křesle.

Dnes jsou to přesně 3 roky, co se naše rodina rozrostla o nového člena. 21.11.2014 jsme celí nervózní šli do Lesanu, kde na nás čekal Žeryk, pes z útulku, který mi padl do oka, sotva jsem spatřila jeho fotky.

Občas se mi zdá, že to bylo teprve nedávno, co jsme podepisovali papíry, šli si pro obojek, pak pro nové vodítko, co tenhle vyplašený tvoreček překročil práh našeho bytu, tehdy ještě kralupského, a vida – už to jsou krásné tři roky.

Věděli jsme, že u pejska z blbých podmínek, který lásku a péči poznal až v útulku, to nebude jednoduché, že nás čeká dlouhá cesta, ale stálo a stojí to za to. Když ráno doráží „Už jsi vzhůru? Ne? Ale stejně mě podrbej!“ a nadzvedává čumákem ruku, když celý šťastný vítá a vrtí ocáskem, když se tulí nebo se zamilovaně kouká a doufá, že dostane mlsku, když dává pacičku a pak druhou a klidně i obě naráz, když…

Že se nenaučí to kvantum rozkazů, co umí „normální“ psi, že to celé bude fungovat jinak, že i tak běžná věc, že se naučí „Dej pac“, bude vyvolávat obrovské nadšení, a mnohé a mnohé další „že“ – vadí to snad? Vůbec. O to cennější je každý pokrok. Hlavně, že je šťastný a s ním jsme šťastní i my.

A že je to v prosinci a lednu kvůli petardám a ohňostrojům děs běs? Že na Silvestra řešíme, jak ho uklidnit, co mu dát, jak mu pomoct? Že venčení je v tomto období spíš za trest? No, nikdo neříkal, že to bude jednoduché, pereme se s tím, bojujeme, je to pokaždé o chloupek lepší, a i ten chloupek se počítá; snad se jednou dočkáme i větších pokroků.

Žeryk – jaký je?

Je výborný parťák. „Jde se něco zařídit? Jdu s vámi! Jde se na výlet? Jdu taky!“ – anebo jedu, autem, vlakem, trolejbusem… mám dojem, že za ty tři roky s námi jel snad vším, na cesty kratší i delší, a pokaždé rád. Když před barákem vidí otevřené auto, už by nejradši nastoupil, a co na tom, že není naše :D Účastnil se s námi pochodu Dvořákova Nelahozeves 2015, byl ve Starém Plzenci, na Radyni, na spoustě dalších míst, a pokaždé byl šikovný a moc si to užíval. A v další sezóně budeme spolu samozřejmě výletničit dál :-)

Je strašně společenský. Návštěva u nás doma? Paráda, bude sedět a pozorovat přítomné, dorážet, aby ho podrbali nebo dali mlsku, prostě si to užívá. A když s námi jede na návštěvu třeba k babi, tak je to stejné :-)

Je mazlivý. Aktivní. Dobře vychází s kocourem Zuníkem i kočičkou Nikynou, s tou obzvlášť, něžné pusinky a očichávání jsou takřka na denním pořádku, a stejně tak i okupace Žerykova pelechu Nikynou, ale to už je druhá věc :D Je zvědavý (i když jak kdy a jak v čem, fretka na vodítku, co šla naproti, mu nestála ani za pohled). Je šikovný. Je… je prostě skvělý a hlavně je náš :-)

Tak, Žeryku, vzhůru do dalších společných let… :-)

P.S.: Obrovský dík od nás a Žeryčka Útulku Lesan Kralupy nad Vltavou a speciálně paní Kolkové!

Dýňová polévka, druhá verze

Dýňová polévka

Dýňová polévka – výjimečně stocková fotografie, neb po polévce se zaprášilo tak rychle, že… :-) Zdroj: www.pixabay.com

O dýňové polévce už jsem jednou psala; letošní dýňová polévka není zásadně odlišná, ale ani není stejná. A je mňamózní!

Ingredience

400-500 g dýně
1 cibule
1 mrkev
3 střední až větší brambory
200 ml 30% sladké smetany
sůl, koření

1. Oloupeme brambory, mrkev a dýni a vše nakrájíme na menší kostičky.

2. V hrnci, ve kterém budete vařit polévku, osmažíme cibulku, přidáme nakrájenou zeleninu a dusíme na malém plameni, dokud nakrájené kostičky nezměknou; aby se nám zelenina nepřipálila, můžeme přidat trochu vody.

3. Až zelenina změkne, rozmixujeme ji do konzistence krému. Mezitím ohřejeme smetanu (v jiném hrnci nebo v mikrovlnce) a přilijeme ji do polévky.

4. Osolíme, okořeníme – výborně se hodí zázvor, dá se použít i špetka skořice, pepř či jiné druhy koření, které máte rádi. Pořádně promícháme, přivedeme k varu, vypneme – máme hotovo!

Dobrou chuť! ;-)

This entry was posted in Recepty.

Domácí dýňový sirup

Dýně je neodmyslitelnou součástí podzimu – krásně prozáří interiér i exteriér jako dekorace a báječně si na ni pochutnáte. Pořídili jsme si klasickou mexickou dýni, žádnou hokaido, a vystačila nám na polévku, koláč, zapékání i sirup. Dávám si ho do kafe (mňam!), ale stejně tak se hodí do čaje, do těsta při pečení atd.

Ingredience
1 díl vody
1 díl cukru
dýňové pyré
koření (skořice, zázvor, muškát, …)

1. Jako první si připravíme dýňové pyré. Je to snadné: dýni nakrájíme na stejně velké kousky, odstraníme semínka, vyložíme na plech a zapékáme při teplotě 180 °C cca 40 minut (v závislosti na tloušťce kousků) – dokud nezměkne. Necháme vychladnout, odstraníme slupku a rozmixujeme – hotovo.

2. Mezitím do rendlíku či hrnce nalijeme vodu – v našem případě to byla menší sklenička a půl, cca 500 ml. Do vody nasypeme cukr (lze použít i hnědý), taky skleničku a půl, a sem tam zamícháme na menším plameni, dokud se cukr nerozpustí.

3. Přidáme koření – dle chutí, výtečně se hodí například skořice, zázvor (mletý i čerstvý), vanilka, citrónová kůra, muškát. Nám stačily první čtyři druhy – 1,5 lžičky skořice, zhruba stejně tolik zázvoru (čerstvého, najemno nastrouhaného), půlka sáčku vanilkového cukru (dodala jemný šmrnc), asi půl lžičky citronové kůry. Volba koření i jeho množství je čistě na vás, na tom, co máte rádi, co vám chutná.

4. Přidáme pyré – na zmíněný objem zhruba 4 polévkové lžíce. Obecně platí – čím víc dýně, tím výraznější chuť i barva, takže opět záleží na preferencích – někdo má rád intenzivní chuť a aroma, někdo naopak preferuje spíš lehčí nádech. Pozor – nepřivádíme k varu! Jenom lehce povaříme cca 10 minut.

5. Sirup přecedíme a nalijeme do sklenice, skladujeme v chladu. Výsledná barva závisí nejen na množství dýně, ale i na cukru – hnědý cukr dodá sytější odstín. Po odstátí ve spodní části sklenice zůstane usazenina – vůbec není na závadu, žádný strach, jsou to jen mrňavé částečky dýně a případně koření, které sítko nedokázalo zachytit.

Dobrou chuť! :-)

P.S.: Zbytek pyré padl na dýňový koláč, kam jsme dali i trochu rozmixované čerstvé dýně a naopak, oproti receptu, tentokráte vynechali jablko. A takový krasavec se povedl!

This entry was posted in Recepty.