Kamelot v Paláci Akropolis předvedli famózní výkon

Zpěvák Kamelot Tommy Karevik, Palác Akropolis, 10.10.2018

Ve středu 10. října se v pražském Paláci Akropolis konal koncert metalové skupiny Kamelot v doprovodu kapely Leaves‘ Eyes. Američané v čele se Švédem Tommym Karevikem názorně předvedli, proč patří mezi žánrovou špičku.

Leaves's Eyes v Paláci Akropolis, 10. října 2018 Leaves's Eyes v Paláci Akropolis, 10. října 2018

Leaves‘ Eyes

Německá symphonic metalová kapela Leaves‘ Eyes v čele s krásnou Elinou Siiralou a v doprovodu vikingských válečníků se postarala o pěkný rozjezd večera. Snad jediným nedostatkem jinak pěkné show byl zvuk, který bohužel nebyl zdaleka nejlepší.

Setlist

  1. Sign of the Dragonhead
  2. Across the Sea
  3. Swords in Rock
  4. Edge of Steel
  5. Riders on the Wind
  6. Hell to the Heavens
  7. Beowulf
  8. Blazing Waters

Tommy Karevik, Kamelot, Palác Akropolis, 10.10.2018

Kamelot

Skupina Kamelot se do Česka vrátila po pouhých 3 měsících, doposud poslední vystoupení proběhlo v červenci na festivalu Masters of Rock.

Před skoro plným sálem kapela nabídla především novější věci, samozřejmě v kombinaci se staršími peckami. Kostru setlistu tvořily písně z posledních dvou desek, tedy z alba Haven (2015) a již zmíněného The Shadow Theory (2018), z nichž dohromady zaznělo 9 písní.

Thomas Youngblood, Kamelot, Palác Akropolis, 10.10.2018

Během hodinu a půl trvajícího vystoupení kapela předvedla nádhernou show a ukázala, že bravurně zvládá našlapané songy i akustické, skoro až niterné písně – Here’s To The Fall byla prostě dokonalá. To samé se dá říct i o Tommym, kterému výtečně sedí nejen písně z „jeho“ éry, ale i staré známé hity jako „Karma“ nebo „Forever“. Kamelot prostě patří k žánrové špičce – naprosto oprávněně.

Pozornost si zaslouží i host vystoupení, zpěvačka Lauren Hart, kterou fanoušci jistě znají z videoklipu k singlu z aktuální desky „Phantom Divine (Shadow Empire)“. Toto křehce vypadající děvče dokáže vyrazit dech čistým zpěvem i pořádným growlem.

Lauren Hart, Kamelot, Palác Akropolis, 10.10.2018

Lauren Hart a Tommy Karevik, Kamelot, Palác Akropolis, 10.10.2018

Setlist

  1. Phantom Divine (Shadow Empire) (s Lauren Hart)
  2. Rule the World
  3. Insomnia
  4. The Great Pandemonium
  5. When the Lights are Down
  6. End of Innocence
  7. Veil of Elysium
  8. Here’s to the Fall
  9. RavenLight
  10. March of Mephisto (s Lauren Hart)
  11. Karma
  12. Amnesiac
  13. Sacrimony (Angel of Afterlife) (s Lauren Hart)
  14. Burns to Embrace
  15. Forever
  16. Liar Liar (Wasteland Monarchy) (s Lauren Hart)

Snad jedinou vadou na kráse byla rychlost, s jakou tento parádní večer utekl, prostě to bylo rychlé až moc :-) Ale vzpomínky zůstanou, Tommym hozené trsátko a setlist také, a budou ještě hodně dlouho připomínat emoce a skvělé okamžiky tohoto vystoupení :-)

Tommy Karevik, Kamelot, Palác Akropolis, 10.10.2018

Tommy Karevik, Kamelot, Palác Akropolis, 10.10.2018

Tommy Karevik, Kamelot, Palác Akropolis, 10.10.2018

Tommy Karevik, Kamelot, Palác Akropolis, 10.10.2018

Tommy Karevik, Kamelot, Palác Akropolis, 10.10.2018

Tommy Karevik, Kamelot, Palác Akropolis, 10.10.2018

Oliver Palotai, Kamelot, Palác Akropolis, 10.10.2018

Ohlédnutí za… zářím 2018: léto končí, podzim začíná

Podzim začíná

Přestože první náznaky podzimu se objevily již koncem srpna, září bylo vysloveně letní. Třicítky přes den, 18-20 stupňů v noci, slunce, azurové nebe a pohoda. Prostě krásný čtvrtý letní měsíc :-)

Září – to byly tradiční akce. Hned z kraje sraz na Machově jezeře (letos bohužel jen na dvě noci, za rok snad pořádně) a v půlce měsíce víkendový pobyt ve Čtyřlístku (škoda, že nejspíš naposled, ale co se dá dělat).

Září – to jsou zajímavá shledání se starými dobrými známými i s lidmi novými. Kdo ví, kam ta komunikace přivede, ale zážitek z toho mám už teď :-)

Září – to je pořádná porce nové hudby. Jedna zmínka za všechny – píseň „I Have A Right“ kapely Sonata Arctica. Pominu-li, že je to chytlavá záležitost, dá se říct, hymna, je to také záležitost, řekněme, hodně sociální. Však stačí si přečíst text.

I have a right to be heard
To be seen, to be loved, to be free
To be everything I need to be me,
To be safe
To believe
In something

– tesat do kamene prostě.

Září – to je kvantum práce, kopec nadějí (žel tentokrát marných), pocity marnosti, zoufalství, opatrného optimismu a nezdolného přesvědčení, že když to nevyšlo teď, rozhodně to vyjde příště. Ale to už budeme připravenější.

Září – to je chuť a vůně burčáku. Na žádný jiný nápoj se netěším tolik, jako na burčák. Škoda, že jeho sezóna trvá tak krátce, o to víc si ji ale užívám.

Září – to je návrat k běhání. Po 11měsíční pauze a únorové operaci, po které jsem se dlouho nemohla dát do kupy – problém byl hlavně v dýchání / zadýchávání se (co jiného čekat, když člověk měl přeříznutý nerv a do toho byl i mírně anemický) – jsem konečně znovu vyběhla. A světě, div se, šlo to mnohem lépe, než jsem čekala!

Co přinese říjen? Koncert Kamelot, Plzeňské oslavy vzniku republiky 2018, snad nějaký ten výlet … a spoustu dalších věcí. Stay tuned! :-)
FreeZe

Ohlédnutí za… startem i pokračováním roku 2018

Ohlédnutí za létem - Cesta do Autokempu U Letadla, Seč, Sečská přehrada

Poslední dobou nějak mám pocit, že nic nestíhám, a jak tak koukám na poslední „ohlédnutí“, asi to nebude jen pocit. Pořád se někam ženu a stále to nemohu dohnat. A pokud vyjde, na co se chystáme, pak už nebudu stíhat tuplem. Ale nepředbíhejme, vše včas povím :-) Teď se pojďme ohlédnout, co se událo od posledního příspěvku, není toho zrovna málo.

Něco zásadního

Jakýmsi leitmotivem tohoto roku je zdraví. Aby ne, když jsem se od října loňského roku připravovala na operaci, leden byl ve znamení vyšetření a 7. února jsem skutečně skončila na operačním sále. Vyskytly se komplikace, místo dospávacího pokoje jsem se začala probírat při převozu na JIPku, ale to bylo fakt to nejmenší. To nejdůležitější bylo, že celkově operace proběhla úspěšně a ještě zavčasu. Takže konec dobrý, všechno dobré :-)

Druhá nejdůležitější událost roku následovala o pár měsíců později – v dubnu jsem začala chodit do autoškoly a 30. května úspěšně absolvovala zkoušku. Napoprvé! :-) Celkově autoškola byla životním zážitkem, až mě mrzí, že tato poměrně krátká životní epizoda je pryč…

Z dalších zásadních událostí stojí za zmínku, že už je to druhý rok, co pracuji, kde pracuji. Uteklo to, uteklo to rychle. A letí to dál :-)

Něco hudebního

A teď z kulturního soudku. Hudba! Soundtrackem tohoto roku jsou dvě desky dvou kapel, které mám moc ráda a které se mi letos poštěstilo vidět na Masters of Rock ve Vizovicích.

Jednou z těchto desek je „Gunmen“ Němců Orden Ogan. Album vyšlo loni, ale tehdy jsem se k němu nějak nedostala. O to víc mě chytlo letos. Bomba! Orden Ogan zrají jak víno, jsou čím dál tím lepší. A čím víc tu desku poslouchám, tím víc mě baví. A kolikrát se přistihnu, že si některé písničky pobrukuji stále dokola… :-)

Tommy Karevik (Kamelot) na Masters of Rock 2018

Tommy Karevik (Kamelot) na Masters of Rock 2018

Druhou deskou je novinka Kamelot „The Shadow Theory“, která vyšla přesně na mé narozeniny. Krásný dárek :-) A fantastické album. Je tak trochu nenápadné, není prvoplánově chytlavé, ale když už ho má člověk naposlouchané, chytne a nepustí. Prostě Kamelot v celé své kráse. A vynikající Tommy Karevik, který opět potvrdil, že není pouhou náhradou za Roye.

Něco letního

Léto! Miluji léto, pravé, horké, sluncem rozpálené a prozářené léto. A neodmyslitelnou součástí jsou různé více či méně tradiční akce.

Sraz v Horní Moštěnici a Masters of Rock – to jsou dva týdny na Moravě, řádně a zavčas hlášená dovolená a kvintesence léta. Nejlepší přátelé, milovaná hudba, nejoblíbenější festival, slunce, koupání, … může být něco lepšího?

Letos po letech také sraz u Sečské přehrady. Opět ti nejlepší okolo, slunce, pohoda, probuzení s výhledem na sluníčkem prozářené stromy, hovory a hry do noci, … může být něco lepšího? [2]

A poslední srpnový víkend bude další tradiční sraz, na Mácháči. Jako vlastně každý rok, až na jednu výjimku. Wesťácká parta, soutěže, pokec, koupání se pozdě v noci, zážitky, … může být něco lepšího? [3]

A završíme to v září, ale astronomicky stále ještě v létě, a to opět u Sečské přehrady, 950 metrů vzdušnou čárou od místa, kde jsme byli teď. Ale tentokrát už budeme jenom dva… maximálně tři – i se psem :-)

No… zdaleka to není vše, co se událo nebo udá, ale došel mi dech a to nejzásadnější jsem zmínila, tak brzo na počtenou ;-)
FreeZe

Ohlédnutí za… prosincem: Vánoce za dveřmi

Domácí perníčky, autor: free-ze.eu

Zatímco listopad byl tichem před bouří, před adventem, kdy jsou Vánoce za dveřmi, prosinec byl onou bouří plnou událostí a vánoční pohody.

Prosinec – to byl advent se vším všudy. Vymetené trhy a nakupování dárků, nákupní výlet s milovanou bandou z práce, vůně cukroví, pečení, těšení se. Vánoční trhy a vánoční koncert Plzeňského dětského sboru.

Prosinec – to byly samé akce, soukromé i veřejné. Již zmíněný koncert PDS, vynikající koncert Harlej v Šeříkovce, vánoční Olympia (ano, opakovaně), rodinná oslava.

Domácí linecké, autor: free-ze.eu

Prosinec – to byly typické vánoční chutě a zdobení stromku (i stromků). Linecké, perníčky (i perníková chaloupka), další dobroty – mňam!

Prosinec – to byl střemhlavě letící čas. Utíkal, utíkal přímo neskutečně, kam dřív skočit? Co stíhat dřív?

Prosinec – to byl klid a pohoda, na konci. Dovolená přes svátky, rodina, odpočinek, pohádky a bramborový salát – přesně takové mají svátky být, a byly :-)

Prosinec – to je tradiční setlist milovaných svátečních písní: „Last Christmas“ od Wham!, „All I Want For Christmas Is You“ Mariah Carey, „Wonderful Dream“ Melanie Thornton a další a další… A tentokrát i jedna novinková, „Christmas Is Here“ v podání krásné a nadané Elize Ryd, o které jsem psala minule, a Tonyho Kakko.

A už je tu leden… nový rok, nové plány, nová očekávání, ale o tom zase příště :-)

Vánoční pohoda s Plzeňským dětským sborem v KD Peklo

Plzeňský dětský sbor v KD Peklo, 10.12.2017

V neděli 10. prosince se ve velkém sále KD Peklo konal Vánoční koncert PDS – Plzeňského dětského sboru v doprovodu sborů Javořičky a Notičky a za účasti speciálního hosta Milana Peroutky.

Jako první se divákům představily Notičky. Malí, ale o to kouzelnější účastníci zazpívali takové písně, jako jsou „O Vánocích“, „Schovej se, kapře“ nebo „Hallelujah“, v níž sólově zazářila Natálie Šmausová.

Notičky v KD Peklo, 10.12.2017

Následovalo vystoupení Plzeňského dětského sboru. Zazněla „Gloria“ a mj. klasiky jako „O Holy Night“ nebo „Carol of the Bells“. Akustická verze posledně zmiňované posloužila jako intro k nástupu, o něco později pak sbor představil krásnou, plnou verzi, a že stála za to! Posuďte sami:

Jako poslední sbor se představily Javořičky. I tu diváky čekaly krásné vánoční písně, jak se ostatně na vánoční koncert sluší a patří. Zazněly například „Dnes příchod slavme Pána“ nebo „Předvánoční“.

Plzeňský dětský sbor v KD Peklo, 10.12.2017

Následoval zlatý hřeb večera – vystoupení Milana Peroutky, speciálního hosta tohoto koncertu. Na začátek zazpíval dvě sólové písně, jež sám napsal, „Bez tebe je mě jenom půl“ a „Postavím kolem nás zeď“.

Milan Peroutka a Plzeňský dětský sbor v KD Peklo, 10.12.2017

Na závěr PDS a Milan zazpívali tři již klasické písně – „Pár havraních copánků“, „Už Vánoce vchází“ a „Jsou svátky“, načež následovalo velké finále v podání všech účastníků večera.

Byl to krásný, skoro dvouhodinový večer. Večer plný té pravé vánoční pohody. Té správné adventní nálady, kouzla kvapem se blížících Vánoc.

Plzeňský dětský sbor v KD Peklo, 10.12.2017

Plzeňský dětský sbor v KD Peklo, 10.12.2017

Plzeňský dětský sbor v KD Peklo, 10.12.2017

A co vy? Chystáte se na nějaký ten vánoční koncert?

Výtečný Harlej rozparádil Šeříkovku

Harlej v Šeříkovce, 8. prosince 2017

8. prosince se v plzeňské Šeříkovce představila známá rocková kapela Harlej v doprovodu hostů Dilated. A byl to naprosto parádní večer!

První nedočkavci byli na místě dávno před tím, než se začalo pouštět dovnitř, něco po sedmé se pak otevřely dveře do krásně zrekonstruovaného sálu, kde na návštěvníky čekal otevřený bar a také stánek s tričky a dalším merchem obou kapel. Nás si získal pár triček hlavních hvězd večera: Zlej Harlej kluk a Hodná Harlej holka :-)

Dilated v Šeříkovce, 8. prosince 2017

Dilated v KD Šeříkovka, 8. prosince 2017. Jo, modré a červené světlo je pro focení opravdu „skvělé“ :-)

Dilated

Kolem osmé Šeříkovka již byla poměrně slušně zaplněná, ve 20:30 konečně pohasla světla a na pódiu se objevila kapela Dilated. Tahle pražská parta není žádným nováčkem – na scéně je už téměř deset let. Dilated v čele s půvabnou Lucií pěkně rozehřáli dav a zahráli výběr toho nejlepšího ze své diskografie.

Přítomné určitě potěšila Luciina pochvala povedené rekonstrukce Šeříkovky, pobavil i její kolega Pavel, když se zmínil, že v Plzni studoval – na právnické fakultě :-)

Harlej v Šeříkovce, 8. prosince 2017

Harlej

Ač se Dilated dostalo vřelého přijetí, nebylo pochyb, kdo je hlavní hvězdou; během pauzy se Šeříkovka definitivně zaplnila, byl plný parket i ochozy. A pak na pódium vtrhl Harlej a jízda mohla začít :-) A že ta jízda byla pořádně dlouhá – setlist čítal úctyhodných 24 písní.

Energická show Harlej přinesla nejlepší hity i pecky z aktuální desky „Hodný holky zlý kluky chtěj“. Rychlé vypalovačky střídaly pomalejší věci, na konci byla i akustická vsuvka – a byla úchvatná, „Proměna“, doprovázená sborovým zpěvem diváků, byla přímo famózní.

Nesměly chybět takové hity, jako jsou „Zfetovanej“ (parádní otvírák), „Na prodej“, „Přirození“, „Z Cuby kiwi“, „Proč pocit mám“ nebo „Pověste ho vejš“ a samozřejmě „Svařák“, který spolu s písní „Optimistická“ tvořil závěr večera.

A dav pařil, zpíval, tančil, skákal a náramně si to užíval – však bylo co! Tomáš Hrbáček kolikrát ani nemusel zpívat, stačilo, že tam spolu se spoluhráči byl, a diváci to odzpívali sami :-)

Byl to úžasný večer, který si užili nejen my diváci, ale i kapela; stačil jediný pohled na kliky a bylo jasno – jsou stejně nadšení :-) Tak snad brzo zase na viděnou… :-)

Ohlédnutí za… listopadem 2017: ticho před bouří v očekávání adventu

Ohlédnutí za… listopadem: ticho před bouří v očekávání adventu

Zatímco říjen byl plný událostí a zážitků, listopad byl přesně opačný – klidný a pohodový, jakési ticho před bouří v očekávání zimy a adventu.

Listopad – to byla pohoda. Počasí, kdy se člověku nechce moc ven, ale o to víc a raději tráví čas doma. A ani doma není čas se nudit, debordelizace pokračuje (no… snad konečně zvládnu roztřídit všechny věci, co stále jsou v krabicích po stěhování), místo pro stromek uvolněno, začíná to tu nějak vypadat.

Listopad – to bylo výročí – 3 roky, co máme našeho úžasného chlupáče, Žeryka. Ten čas strašně letí… :-)

Listopad – to byly první ozvěny přicházejícího adventu a zimy. Ve městě už nějaký ten pátek září ozdoby a běží vánoční trhy, v oknech se objevují první světýlka, v poslední listopadový den dokonce trochu sněžilo a krásný bílý poprašek na střechách dokonce vydržel déle než pár minut :-) A do sbírky přibyly nové rozkošné ozdoby – malé roztomilé kuličky, jen zatím nevím, kam s nimi :-)

Listopad – to byl černý pátek a rozsvícení vánočních stromů. Stihli jsme vymést Olympii a Plazu a v první jmenované si také užili vystoupení Lucie Bílé. A bylo fajn.

Listopad – to byla nová hudba. Jo, hudba a nové (čti – mně dosud neznámé) kapely a interpreti – to je jistota. Tentokrát to byla úžasná záležitost od Nergarda „On Through The Storm“, kde hlavní party zazpívali Elize Ryd a Andi Kravljaca a o kytarové sólo se postaral Jørn Viggo Lofstad. Krásná, smutná píseň, skoro až muzikálová (v tom nejlepším smyslu tohoto slova), dokonale zapadající do listopadové nálady. Repeat a jedeme.

A co přinese prosinec? Advent, cukroví, Vánoce a samé krásné věci! A ne že ne :-)

This entry was posted in Různé.

Christmas Bucket List … aneb seznam plánů na vánoční období :-)

Christmas Bucket List ... aneb seznam plánů na vánoční období :-)

Právě vánoční bucket list byl první, jaký jsem si kdy vytvořila, pravda, v psané podobě do deníku (a někam mi zmizel a naštěstí se i našel). Seznam svátečních záležitostí krásně pomáhá naladit se na tu správnou vánoční vlnu, těšit se a vytvářet tu kouzelnou atmosféru… :-)

Tak tedy co mě čeká během Adventu?..

1) Zdobení

Christmas Bucket List … aneb seznam plánů na vánoční období :-)Pohled na barevná světýlka, vločky, papírové řetězy a nazdobený stromek hned zvedne náladu, že? Většinou zdobím stromek během první adventní neděle, letos to nevyjde kvůli práci, ale pondělí hned po ní to jistí :-)

A snad budou i ty vločky, a sněhluláčci, a barevné čepičky, a… spousta dalších krásných věcí :-) Mimochodem, je to úžasný relax, ruce pracují, hlava „vypne“ a aspoň trochu se vyčistí od starostí :-)

2) Pečení, vaření

Tradičně plánujeme perníčky, vanilkové rohlíčky, sušenky z křehkého těsta, chystám se na linecké cukroví. A&samozřejmě nesmí chybět perníková chaloupka! :-)

A chci zkusit udělat domácí vaječný likér, zatím vybírám recepty, všechny vypadají hodně lákavě, ale tunu toho dělat nebudu, že :-)

3) Těšení se

Koukat na oblíbené vánoční filmy, podepisovat sváteční pohledy, toulat se po vánočních trzích, oslavit Mikuláše, leknout se čertů, poslouchat vánočně laděné písničky a prostě a jednoduše se těšit na nejkouzelnější období roku :-)

P.S.: Kompletní bucket list lze uložit a vytisknout klidně i na A4, kdyby náhodou někdo chtěl :-)

Rozsvícení vánočního stromku v OC Olympia Plzeň s Lucií Bílou

Rozsvícení vánočního stromku v OC Olympia Plzeň s Lucií Bílou

Ve čtvrtek 23. listopadu jsme s kamarády vyrazili do OC Olympia Plzeň na akci Rozsviťte Olympii s Lucií Bílou, a bylo to hezké.

Pravda, čekali jsme, že Lucie bude hrát o něco později, a málem to prošvihli. Nakonec vše dobře dopadlo a krásně jsme viděli v podstatě celé vystoupení. Když nad tím tak přemýšlím, bylo to poprvé, co jsem Lucii Bílou viděla takhle krásně zblízka (kdesi z davu na Masters se nepočítá); byla úžasná.

Musím samostatně zmínit píseň „Desatero“. Cohenův originál „Hallelujah“ je mi sice bližší, ale „Desatero“ je také úchvatná záležitost. Slyšet to naživo, zazpívat… normálně husina. Lucka Bílá i sbor „Andílci“ byli dobří, za mě spokojenost :-)

Zbytek večera pak patřil obchodům a nákupům, smíchu při zkoušení, veselému pokecu, jídlu v dobré společnosti a dobré náladě. To vše ale již mimo záznam :-)

Rozsvícení vánočního stromku v OC Olympia Plzeň s Lucií Bílou

Rozsvícení vánočního stromku v OC Olympia Plzeň s Lucií Bílou

Rozsvícení vánočního stromku v OC Olympia Plzeň s Lucií Bílou

Pes z útulku, aneb tři roky, co máme Žeryka

Žeryk v oblíbeném starém křesle.

Dnes jsou to přesně 3 roky, co se naše rodina rozrostla o nového člena. 21.11.2014 jsme celí nervózní šli do Lesanu, kde na nás čekal Žeryk, pes z útulku, který mi padl do oka, sotva jsem spatřila jeho fotky.

Občas se mi zdá, že to bylo teprve nedávno, co jsme podepisovali papíry, šli si pro obojek, pak pro nové vodítko, co tenhle vyplašený tvoreček překročil práh našeho bytu, tehdy ještě kralupského, a vida – už to jsou krásné tři roky.

Věděli jsme, že u pejska z blbých podmínek, který lásku a péči poznal až v útulku, to nebude jednoduché, že nás čeká dlouhá cesta, ale stálo a stojí to za to. Když ráno doráží „Už jsi vzhůru? Ne? Ale stejně mě podrbej!“ a nadzvedává čumákem ruku, když celý šťastný vítá a vrtí ocáskem, když se tulí nebo se zamilovaně kouká a doufá, že dostane mlsku, když dává pacičku a pak druhou a klidně i obě naráz, když…

Že se nenaučí to kvantum rozkazů, co umí „normální“ psi, že to celé bude fungovat jinak, že i tak běžná věc, že se naučí „Dej pac“, bude vyvolávat obrovské nadšení, a mnohé a mnohé další „že“ – vadí to snad? Vůbec. O to cennější je každý pokrok. Hlavně, že je šťastný a s ním jsme šťastní i my.

A že je to v prosinci a lednu kvůli petardám a ohňostrojům děs běs? Že na Silvestra řešíme, jak ho uklidnit, co mu dát, jak mu pomoct? Že venčení je v tomto období spíš za trest? No, nikdo neříkal, že to bude jednoduché, pereme se s tím, bojujeme, je to pokaždé o chloupek lepší, a i ten chloupek se počítá; snad se jednou dočkáme i větších pokroků.

Žeryk – jaký je?

Je výborný parťák. „Jde se něco zařídit? Jdu s vámi! Jde se na výlet? Jdu taky!“ – anebo jedu, autem, vlakem, trolejbusem… mám dojem, že za ty tři roky s námi jel snad vším, na cesty kratší i delší, a pokaždé rád. Když před barákem vidí otevřené auto, už by nejradši nastoupil, a co na tom, že není naše :D Účastnil se s námi pochodu Dvořákova Nelahozeves 2015, byl ve Starém Plzenci, na Radyni, na spoustě dalších míst, a pokaždé byl šikovný a moc si to užíval. A v další sezóně budeme spolu samozřejmě výletničit dál :-)

Je strašně společenský. Návštěva u nás doma? Paráda, bude sedět a pozorovat přítomné, dorážet, aby ho podrbali nebo dali mlsku, prostě si to užívá. A když s námi jede na návštěvu třeba k babi, tak je to stejné :-)

Je mazlivý. Aktivní. Dobře vychází s kocourem Zuníkem i kočičkou Nikynou, s tou obzvlášť, něžné pusinky a očichávání jsou takřka na denním pořádku, a stejně tak i okupace Žerykova pelechu Nikynou, ale to už je druhá věc :D Je zvědavý (i když jak kdy a jak v čem, fretka na vodítku, co šla naproti, mu nestála ani za pohled). Je šikovný. Je… je prostě skvělý a hlavně je náš :-)

Tak, Žeryku, vzhůru do dalších společných let… :-)

P.S.: Obrovský dík od nás a Žeryčka Útulku Lesan Kralupy nad Vltavou a speciálně paní Kolkové!