Je tu březen, a to znamená, že začíná jaro – ať už to kalendářní 1. března, nebo astronomické o tři týdny později. Slunko krásně hřeje už od února, ptáci štěbetají ostošest, vše se probouzí a ve vzduchu je cítit příslib nových začátků. Pojďte si to nádherné užít naplno :-)

1) Vyrazit na jarní pochod

Jaro je ideálním časem zahájit sezónu turistických pochodů (pokud teda nechodíte celoročně). Jednotlivé KČT pořádají bezpočet akcí, stačí si trochu zagooglit, na Plzeňsku z fleku mohu zmínit Plzeňskou šlapku , Aprílovou noční dvacítku (tamtéž ) nebo Jarní setkání turistů Plzeňského kraje na Radyni . Chcete-li něco náročnějšího a/nebo slavnějšího, co takhle Pochod Praha – Prčice ? Já jsem se tohoto pochodu zúčastnila v roce 2015 a bylo to super.

Když jsem bydlela v Kralupech, pravidelně jsem se účastnila pochodu Do Okoře bez oře a v roce 2015 také pochodu Dvořákova Nelahozeves.

2) … nebo na vyjížďku na kole

Jste-li založením spíše cyklisté než chodci, můžete směle osedlat svého železného oře a vyrazit na výlet v sedle. Většina pochodů navíc nabízí i cyklistické trasy, takže rozhodně o nic nepřijdete.

3) Užívat si první sluneční paprsky

Jeden z nejhezčích pocitů nejen na jaře – ale na jaře, po dlouhé zimě, obzvlášť. Nastavit tvář sluníčku a užívat si to laskavé teplo, krása.

4) Udělat pořádný jarní úklid a případně vyklidit dvůr

Nebo garáž, kůlnu nebo cokoliv dalšího. Asi také znáte ten pocit – touhu zbavit se zbytečností, pročistit vzduch doslova i obrazně, uvolnit prostor pro něco nového.

5) Sázet květiny, bylinky nebo prostě zkrášlit zahrádku

Zahrádku zatím nevedu, ale právě na bylinky se chystám, těm stačí truhlík a teplo za oknem. S kytkama je to trochu horší, tam zase rády zahradničí kočky a to nedělá dobrotu :-)

6) Vyrazit do zoo

Co takhle vybrat si nějaký hezký den a zajít si do zoologické? Už je dost krásně na to, aby člověk vydržel několik hodin venku, zvířátka se probouzí po zimním spánku, návštěvníků zatím tolik není a třeba taková ZOO Plzeň  mimo sezónu nabízí i výhodnější vstupné.

7) Pozorovat ptáky

Už štěbetají a tvoří krásnou zvukovou kulisu. Vesele poskakují po trávnících a větvích, cupkají po březích řeky a připravují se ke hnízdění. A o nějaký ten týden či měsíc později se procházíte a vidíte kachnu či labutě s mladými a je to nádherný pohled.

8) Fotit přírodu

Ty kočičky na stromech, nesměle vykukující první květinky na loukách, něžně zelené první lístečky – copak to nestojí za zvěčnění?

9) Užít si Velikonoce

Neodmyslitelnou součástí jara jsou velikonoční svátky. Ať už je opravdu slavíte, nebo si “jen” užijete prodloužený víkend, pořád je to důvod k radosti.

10) Užít si pálení čarodějnic

Aneb další důvod k dobré náladě :-) Tak šup na nějaké ty “čáry”, buřtík s sebou, dobrou společnost a náladu a hurá řádit do rána :-)

11) Zahájit táborákovou sezónu

Třeba i právě na zmíněných “čárách” – nebo dřív, jak se povede. Musím říct, že krásně opečený buřt u táboráku mě láká mnohem víc než klasické grilování, i když oboje má svoje.

12) Zahájit běžeckou sezónu

Já jsem prostě na ty jarní nové začátky. No řekněte – copak lze odolat, když jaro je prostě samo o obě začátkem? A už jsem tu sezónu skutečně zahájila, heč! :-)

13) Užívat si jarní procházky

A kochat se přírodou, ptáčky, zvířátky (když se poštěstí), být na čerstvém vzduchu a mít se fajn.

14) Vyrazit na minigolf

Minigolf je ideální jarní kratochvíle. Na jaře ještě není moc horko na nějaké delší sportovní aktivity (a že se pořádný minigolfový zápas dokáže protáhnout…), dobře se pobavíte (hlavně pokud vyrazíte s dobrou partou) a ještě pro sebe něco uděláte.

15) Užít si jaro ;-)

Ať už na jaro máte naplánováno cokoliv, užijte si to – ty plány i to jaro ;-)

Z prvních dvou dílů miniseriálu Jak založit blog už víte, čím začít, jaké technické záležitosti vyřešit, proč je důležitý kvalitní obsah a jak připravit dobře optimalizovaný článek. Teď se podíváme na věc trochu upozaděnou, ale též velmi důležitou – na redakční plán.

Možná se to nezdá, ale i blogování je v určitém ohledu práce – a to práce jako každá jiná. Vyžaduje čas, úsilí, určitou pravidelnost, nasazení atd. A aby tato práce měla smysl, měla by mít i nějaký řád a řídit se určitými pravidly.

Content plan neboli redakční plán

Pravidlo první: psát, psát, psát

Aneb, jak psala jedna blogerka: “Blog se sám nenapíše”. Pravda, nenapíše. Takže poctivě si udělat čas, psát, případně připravit příspěvky do zásoby (většina platforem podporuje možnost naplánování příspěvků, takže není žádný problém ve volné chvíli vyplnit éter dopředu a příspěvky se v uvedený čas zveřejní samy).

Tip: Zapisuje si myšlenky a nápady, o čem chcete psát, hned. Do telefonu, do diáře, do pracovního sešitu, kamkoliv. Sama se na to občas vykašlu a pak se snažím rozpomenout, co jsem to vlastně chtěla. Takže – zapisujte si, ušetříte si tím hodně času :)

Pravidlo druhé: pravidelnost

Jestli čtenáře naučíte na jeden příspěvek každé 2-3 dny nebo jednou za dva týdny, je věc tak trochu druhá, hlavně ať to není “5 příspěvků tento týden a měsíc nic”. Jestli zvládnete dávat několik příspěvků týdně jen s drobnými občasnými výpadky například během dovolené, pak to bude ideální stav, ovšem stav vyžadující již zmíněné nasazení a hodně času.

Proč je pravidelnost důležitá? Protože čtenář si zvykne, dostanete se mu do povědomí a rozhodně v něm chcete zůstat, aby se k vám vracel. Zmizíte-li na delší dobu, začne na vás zapomínat; o propadu návštěvnosti jako takovém už asi nic psát nemusím, to tušíte sami.

Co se týká otázky času a náročnosti, uvedu jeden příklad z praxe: článek o projektu Buddy Bears a Ampelmännchenovi mi zabral celé odpoledne, i když není nijak zvlášť velký, cca 450 slov: upravit fotky, sepsat vlastní postřehy, prostudovat různé zdroje a historii toho panáčka, přetavit to do podoby článku, přidat interní i externí odkazy atd. – a je rázem o několik hodin později, člověk ani neví jak.

Pravidlo třetí: rozvrh

Tento bod navazuje na ten druhý. Rozhodně doporučuji udělat si přehledný kalendář, který poslouží jako základ pro váš redakční plán. Mně osobně se osvědčil obyčejný čtverečkovaný sešit s kroužkovou vazbou: dobře se s ním manipuluje a pracuje. Prvních několik stran mám vyhrazených pro různé postřehy a informace, například:

• hlavní cíle – nezapomínat zapisovat nápady na příspěvky, dodělat Petrohradské dobrodružství, dodělat bucket listy, … ;
• revize blogu – obdoba generálního úklidu – co mám jednou za čas zkontrolovat: zda mi někde nechybí kategorie u příspěvku, zda je vše aktuální na stránce O mně nebo zda je nutné ji aktualizovat, apod.;
• idey příspěvků – stránka s nápady, o čem bych mohla napsat;
• statistiky – tabulka na 5 let dopředu pro porovnání návštěvnosti (a motivaci a dobrý pocit, co si budeme povídat :-));
• další tipy, triky, berličky, myšlenky atd., nesouvisející s konkrétním měsícem.

Další dvoustrany pak slouží jako kalendáře – rozvrhy pro jednotlivé měsíce, vždy jeden měsíc – jedna dvoustrana. Levá strana je ryze textová – zapisuji si sem témata konkrétního měsíce, události a další věci, na které ve vymezeném období nemám zapomenout, například klíčová slova pro Ohlédnutí za… – tedy věci, o nichž v tom kterém Ohlédnutí chci napsat.

Zprava je samotný kalendář. Systém je maximálně jednoduchý a přehledný:

• barevně odlišené víkendy pro lepší orientaci (zvýrazněné barvou měsíce);
• červeně jsou označeny akce, na které se chystám;
• barvou měsíce jsou označena důležitá data (například Velikonoce, narozeniny);
• tužkou označuji předpokládaný den zveřejnění a název (téma) příspěvku, který na ten den plánuji, po zveřejnění pak mažu tužku a přepisuji načisto pro přehled.

Dá se to vyšperkovat zvýrazňovači, nálepkami nebo washi páskami, ale mně to vyhovuje takto, účel to plní – a stačí :-) Také se dá využít i nějaká ta aplikace, ale pro mě jsou sešit a tužka pohodlnější alternativou.

Opravdu doporučuji něco podobného zavést také, dost to pomáhá uspořádat myšlenky a mít přehled, vše krásně názorně a po ruce. Zda zvolíte sešit, diář, aplikaci, to už je věc druhá.

Bonus: sociální sítě a propagace

Doporučuji využít aspoň pár hlavních sociálních sítí. Pomůžou vám dostat se do povědomí, sdílet své články, propagovat svůj blog. Existují i tematické skupiny, například facebookové Blogeři a blogerky :-)  nebo Blogy! Blogerky! Blogeři! Blogování! , kam se můžete přidat, dát o sobě vědět a naopak najít někoho, kdo vás zaujme a koho vás bude bavit číst.

Facebook

Podle mě stránka na Facebooku  (ano, stránka blogu, ne uživatelský profil) je rozhodně must have. Nabízí hodně možností ohledně komunikace, přehledů, propagace (mj. možnost využití placených reklam), pozvání atd.

Instagram

Hodí se hlavně pro vizuálně zaměřené blogy. Přiznávám se, že Instagram  mě sice baví, ale moc ho nepoužívám, i když bych měla, pořád jde o jakési “budování značky”, a to se hodí.

Twitter

Upřímně? Podle mě Twitter  má trochu jinou cílovou skupinu a zaměření, než aby se hodil takříkajíc plošně, ale když už ho mám… tak je na něj přes social plugin nastaveno automatické zveřejnění příspěvku, jakmile je příspěvek zveřejněn na webu, odkaz navíc se vždycky hodí.

Pinterest

U Pinterestu  je to podobné jako u Instagramu – hodí se spíš pro vizuálně zaměřené blogy, neb podstatou je “připnout fotku”, ale s dobrými popisky pak dokáže slušně lákat návštěvníky (a o důležitosti popisků u obrázků jsem už vyprávěla minule). A pokud máte do prohlížeče přidané “připínací tlačítko” jako já, pak sdílení na Pinterest je otázkou doslova pár vteřin.

LinkedIn

Tato sociální síť je specifická svým zaměřením na navazování pracovních kontaktů, takže není vhodná pro každého blogera. Ale pokud vaše blogerské aktivity nějakým způsobem souvisí s prací, pak je LinkedIn  dokonalou možností skrze sdílení oslovit svou cílovou skupinu.

Sociálních sítí je samozřejmě mnohem více, namátkou lze zmínit Tumblr  nebo Myspace . A je jen na vás a vašem posouzení, které sítě využijete, v jaké míře a kombinaci. Pomohou vám vybudovat povědomí o vašem blogu, najít čtenáře a časem – kdoví – možná i sponzory nebo jiné zajímavé kontakty.

Nyní už víte vše, co je potřebné pro úspěšný start blogu a jeho rozjezd. Teď už je to jen a jen na vás, jak svoje představy a nápady dokážete uskutečnit. Držím palce! A pokud vám tento miniseriál o založení blogu alespoň trochu pomohl, budu ráda, když mi o tom dáte vědět :-)

V prvním díle miniseriálu Jak založit blog jsem podrobně popsala hlavní technické otázky, které budete muset vyřešit, než se pustíte do blogování. Tentokrát povyprávím o věci v mnohém nejzásadnější: o obsahu a jeho vztahu k SEO, neboli Search Engine Optimalization.

Doby, kdy pro dobré SEO více méně stačilo udělat pár nastavení a dobře zadat metadata, jsou hodně dávno pryč. Teď je pro SEO důležité v podstatě vše – od dobrého kódu stránky (tedy dobré platformy) přes metadata po obsah. Tuto skutečnost, mimochodem, dobře ilustruje obrázek výše. A právě obsah je naprosto klíčový. Můžete mít technicky dokonalý web, ale pokud budete mít nekvalitní obsah, na dobré umístění ve výsledcích vyhledávání můžete zapomenout.

Vliv na SEO tím pádem má de facto vše, co na webu uděláte. A jak přesně. Hlavním pravidlem, kterým byste se měli řídit, je dodržení těchto dvou zásad: přehlednost a srozumitelnost. Týká se to textů, týká se to struktury webu. Pointa je v tom, že algoritmus vyhledávání je v dnešní době natolik vyspělý a pokročilý, že vnímá text hodně podobně jako člověk. A čím lépe (člověk nebo vyhledávací bot) porozumí struktuře a obsahu vašeho webu, tím lépe: čtenář se rád vrátí, bot přispěje k lepším výsledkům a dohledatelnosti webu.

Vzhled blogu

Zásada přehlednosti se samozřejmě týká i vzhledu. Člověk by měl na první pohled poznat, na jakém webu se ocitl a o čem ten web je, měl by mít možnost snadné orientace, návratu na hlavní stránku nebo nalezení kontaktů.

Hlavní menu

Přehlednou a srozumitelnou by měla být i hlavní nabídka. Bohatě stačí 5-7 položek, na začátku položka Domů / Home pro návrat na hlavní stránku, několik hlavních rubrik a odkaz na stránku o vás jakožto autorovi / autorce, víc není třeba. Vše ostatní se dá schovat do podkategorií.

Originalita, čitelnost a vyhledatelnost

Tyto tři body pro vás budou naprosto stěžejní z hlediska obsahu. Jsou zcela klíčové pro dobrý copyrighting a tím i pro SEO.

Original (originální)

Texty by měly být původní. Je to logické – čtenáře nezaujmete tím, pokud mu nabídnete něco, co četl už hodněkrát předtím. Stejně tak copy & paste pozná i vyhledávač, což vám dobré skóre ve výsledcích nezajistí, spíš naopak. Mise Googlu  je “to organize the world’s information and make it universally accessible and useful” – neboli “uspořádat informace z celého světa a učinit je univerzálně přístupnými a užitečnými”. Jednoduše – převzaté informace bez jakékoliv přidané hodnoty asi moc užitečné nebudou, takže… chápete :-)

Samozřejmě, můžete někoho citovat, odkazovat se na relevantní zdroje atd., ale to už je jiná otázka. Interní i externí odkazy jsou rovněž důležitou součástí SEO a zaslouží si zvláštní zmínku.

Readable (čitelný)

Čitelnost přímo navazuje na zásadu přehlednosti a srozumitelnosti. Odstavec přes celou obrazovku složený z jedné nekonečné věty s minimem interpunkce nepřelouská ani čtenář, který si na konci nebude pamatovat, co bylo na začátku, ani vyhledávací bot. I bot (nebo také spider či crawler) musí textu rozumět, aby ho náležitě ocenil a zařadil do výsledků vyhledávání.

Ve WordPressu se mi osvědčil Yoast SEO plugin , který kontroluje a hodnotí text nejen ve smyslu klasického SEO, ale i z hlediska čitelnosti. V záložce Readability hlídá tři hlavní parametry:

• dostatečná délka textu – obecně alespoň 300 slov (tohle tedy hlídá spíš v záložce SEO),
• u delších textů dostatek nadpisů pro lepší, srozumitelnější členění textů – opět obecně po 1 nadpisu max. 300 slov,
• maximálně 25 % vět delších než 20 slov.

Takže sečteno podtrženo: pozor na nadpisy, přiměřeně dlouhé odstavce, přiměřeně dlouhé věty, přehledný, strukturovaný obsah.

Findable (vyhledatelný)

Vyhledatelnost je tak trochu výsledkem prvních dvou bodů, dobře odvedené SEO optimalizace a trpělivosti – nejde to hned, i když si člověk moc přeje. Dobrá struktura textu i webu, dobře nastavený SEO titulek, popisky nakonec přispějí k dobré vyhledatelnosti, tedy k lepší pozici ve výsledcích vyhledávání a lepší návštěvnosti.

Tip: Chcete-li se o SEO a všem, co tu popisuji, dozvědět více, Yoast provozuje kurzy v rámci své Yoast Academy . Kurz SEO for beginners je zcela zdarma, poskytne vám veškeré nezbytné znalosti do začátku a na konci navíc dostanete slušivý certifikát o absolvování.

Úprava článku

Konečně se dostáváme k fázi zveřejnění článku :-) Ale ani ta nebude jednoduchá, i když časem spoustu věcí budete dělat automaticky. Úprava článku má z hlediska SEO také svůj velký význam, níže popisuji hlavní náležitosti, které by v ideálním případě neměly chybět.

Titulek – tedy název článku. Měl by obsahovat klíčové slovo pro daný text nebo odrážet téma, o kterém píšete.

Adresa příspěvku / stránky (slug) – tedy to, jak vypadá výsledný odkaz na konkrétní příspěvek nebo stránku, část za samotnou doménou, například www.free-ze.eu/kamelot-v-palaci-akropolis-predvedli-famozni-vykon/. Pro vytvoření slugu je za tímto účelem využit název článku, a aby k tomuto využití docházelo, ve WordPressu je nutné změnit nastavení trvalých odkazů ze základního na název příspěvku:

Nastavení – Trvalé odkazy – Název příspěvku

Slug by tedy samozřejmě také měl obsahovat klíčové slovo nebo frázi a měl by být přiměřeně dlouhý.

Tip: Google má šikovnou nápovědu na téma Blogger a SEO, kde jsou popsány veškeré důležité aspekty SEO v kontextu této platformy i s návody, kde se co upravuje.

Interní odkazy – tedy odkazy na jinou stránku nebo příspěvek v rámci vašeho blogu, samozřejmě v návaznosti na téma aktuálního článku. Má to dvojí přínos:

1. – větší šance, že dalším obsahem zaujmete čtenáře a ten zůstane na webu déle,
2. – vyhledávač lépe porozumí struktuře a obsahu blogu, což se zase pozitivně odrazí na pozici ve výsledcích.

Externí odkazy – tedy odkaz vedoucí mimo váš blog, například oficiální stránky události, na kterou se chystáte, oficiální web kapely nebo cokoliv jiného, co souvisí s tématem, o kterém zrovna píšete. Doporučuji, aby se externí odkazy otevíraly v novém panelu, přece nechcete, aby vám čtenář utekl hned poté, co klikne na odkaz. A ano, sice lidi jako by přesměrováváte jinam, ale zároveň text díky relevantním odkazům získává na kvalitě, a tu poznají a ocení zase oba – čtenář i vyhledávač.

Tip: Již zmíněný Yoast má zajímavé články na téma odkazů – Link building for bloggers a Link building from a holistic SEO perspective, které vám důležitost odkazů a link buildingu vysvětlí podrobně a fundovaně. Můžete si přečíst i článek Link building: what not to do? o tom, co v otázce link buildingu rozhodně nedělat, nebo povídání A successful link building strategy in 6 easy steps .

Obrázky

Vhodné obrázky – nejlépe taktéž autorské, původní. V nouzi si lze pomoct oficiálními tiskovými materiály (jako já u článku na téma Suchej únor) nebo ilustrační fotkou z free stocku. Osobně mohu doporučit web pixabay.com  – aktuálně nabízí přes 1,5 mil. fotek na nejrůznější témata, dostupné zcela zdarma a bez nutnosti uvádět autora. (Uznávám, tato rada zrovna v této sérii článků zní docela vtipně, když si vypomáhám ilustračními snímky zrovna z Pixabay :-))

Dobře popsané obrázky – ano, tím, že vyberete fotku, to nekončí :-) Důležité jsou dvě věci: samotný název fotky a její popis.

Ideální podoba názvu je následující, uveďme na příkladu koncertu: kamelot-leaves-eyes-palac-akropolis-freeze-12.jpg – je v tom název kapely (dokonce i předkapely) i místo konání, dále také tak trochu “podpis” (freeze) a pak číslování (neb fotek z té akce mám víc). Důležité je nejen zmínit ta “klíčová slova”, ale i to, jak je oddělíte, nejlépe fungují právě pomlčky (-), to vyhledávač pak pozná, že to jsou jednotlivá slova, a nesplyne mu to, ostatní možnosti se nedoporučují.

Velmi důležitý je i popis obrázku – každý obrázek na webu může mít uvedeny atributy title a alt. Zůstanu-li u příkladu koncertu, tak například zrovna u Kamelot jsem měla “Tommy Karevik, Kamelot, Palác Akropolis, 10.10.2018”. Prostě a výstižně: vše podstatné, kdo je na fotce, která kapela to je, kde se to konalo a kdy.

Tip: Pokud si chcete počíst o problematice obrázků v kontextu SEO podrobněji, pak vás – opět – nasměruji na web Yoastu, a to na článek Image SEO , kde najdete naprosto vše, co byste měli o fotkách a SEO vědět.

Klíčová slova

Klíčové slovo – klíčové slovo nebo fráze, o čem příspěvek je, například “Kamelot v Praze”. Obecně je lepší použít spíš delší frázi než jen “Kamelot”, zůstanu-li u tohoto příkladu, – o této kapele je toho až až napříč jazyky. Fráze “Kamelot v Praze” už je konkrétnější a méně “competitive” z hlediska vyhledávače, tedy to značí vyšší šanci na lepší umístění a nabízí lepší zacílení.

Klíčové slovo / fráze by se mělo vyskytnout v nadpisu, párkrát v textu a být i ve zmíněných popiskách a názvu obrázku. Je žádoucí určitá kontinuita.

V ideálním případě každé klíčové slovo / frázi použijete jen jednou, jedna fráze – jeden článek. Ano, jsou i případy, kdy o něčem píšete opakovaně, ale pokud je to každoroční akce, můžete se z toho vykroutit tak, že letos to bude “Akce 2019” a za rok “Akce 2020” – a hotovo.

Délka textu – ano, i tento faktor ovlivňuje SEO. Text by měl mít alespoň zmíněných 300 slov, zásadní text klidně i 1000 slov, ale pozor – méně je někdy více, lepší je kratší, ale kvalitnější článek než “samá voda”.

Tip: Několikrát jsem zmínila Yoast SEO plugin. Rozhodnete-li se pro WordPress, pak rozhodně doporučuji jeho instalaci. Ohlídá nejen čitelnost, ale i výše zmíněné náležitosti jako odkazy, popisky a další.

Nebojte se, není to tak strašné, jak to vypadá. Jak říkám – spoustu věcí za chvíli budete dělat automaticky a vůbec se vám nebudou zdát těžké. A teď hurá do psaní a zveřejňování, držím palce! ;-) A v posledním díle povím o redakčním plánu a pár tipech ohledně sociálních sítí.

Kamarád se mě nedávno ptal, jak založit blog – kde začít, co je nezbytné, co není, jak to pak rozvíjet. Z pokecu u kávy vznikl pětistránkový materiál o tom nejdůležitějším. A byla by škoda ho nevyužít :-) A tak vznikl tento miniseriál, jehož první díl je věnovaný technické stránce věci.

Platforma a hosting

Platforma a případně hosting budou nejspíš první věcí, kterou začnete řešit. Hned po tom, co se rozhodnete, že se chcete stát blogerem, a ujasníte si, o čem budete psát, samozřejmě. V dnešní době existuje poměrně široká nabídka jak specializovaných platforem, kde se můžete registrovat a v podstatě hned začít, tak i systémů, které můžete rozjet na vlastním hostingu. Pojďme si projít nejčastější varianty.

Blogger (Blogspot)

Služba Blogger  je součástí portfolia Googlu. Každý, kdo má u Googlu alespoň e-mail, se k této službě dostane během pár kliknutí. Blogger je docela user-friendly, disponuje základními funkcemi a menší sbírkou free šablon.

Podle mě je to dobrá volba pro start: člověk si vyzkouší blogování, zjistí, zda ho to baví a jak to vidí do budoucna. Pak mně osobně (ano, i na Bloggeru mám účet) začal být trochu těsný – přestal mi stačit variabilitou funkcí, mj. možnostmi SEO nastavení, nevyhovovalo mi okno zadávání příspěvku atd. Časem bych tedy já osobně zvážila přechod na jiný systém.

Velkou výhodou je to, že Blogger nevyžaduje žádné počáteční investice – nemusíte si kvůli němu pořizovat doménu ani hosting, i když minimálně tu doménu by to časem chtělo.

WordPress

Přiznávám se bez mučení – osobně jsem zapřisáhlá wordpressačka, a to z více důvodů. Na WordPressu  mi běží několik různých webů, včetně webů pro zákazníky z dob bytí na volné noze i tohoto blogu, mám s ním mnohaleté zkušenosti – a v podstatě jen ty nejlepší.

Díky nepřebernému množství šablon, pluginů, nástaveb se z tohoto CMS (Content Management System) dá vykouzlit v podstatě cokoliv. Vypadá a funguje perfektně (WP jsem neshodila ani jednou, a to s tím občas dělám psí kusy, což bohužel nemohu říct o jiných CMS), je stabilní, user-friendly a na blogování jak dělaný. A když vás popadne touha rozšířit web o eshop – není problém, i s tím WP počítá.

Referencí WordPressu je i prostý fakt, že je v dnešní době využíván 33 % webů a číslo roste. Takovou statistikou se žádné jiné řešení pochlubit nemůže.

Jak jsem zmínila, i tento blog mi běží na WP. Základní funkce mám rozšířené o plugin pro pokročilé nastavení SEO (o SEO v širším kontextu budu vyprávět příště), zasílání newsletterů a pár dalších funkcí.

Joomla, Drupal

Joomla  a Drupal , obdobně jako WordPress, patří mezi CMS s možností rozšíření základních funkcí prostřednictvím instalace dalších modulů. Drupal jsem svého času potkala spíš okrajově, Joomla mně osobně nesedla (připadá mi trochu překombinovaná). Ale znám i lidi, kteří na tyto systémy nedají dopustit a nesedí jim WP. Ale, popravdě, spíš si vybavím firemní prezentace než blogy, které by běžely na jednom z těchto systémů, – což ale neznamená, že nebudou vyhovovat zrovna vám.

Ostatní platformy

Samozřejmě, možností je mnohem víc, výše jsou popsány jen ty hlavní. Z dalších lze zmínit Webnode , Blog.cz  nebo Typepad  (zpoplatněná služba, min. 15 $ měsíčně). Samostatnou kapitolu pak tvoří blogy na portálech iDNES.cz  a Aktuálně , ty se ovšem zaměřují spíše na publicistiku.

Hosting

Hosting budete potřebovat, pokud se rozhodnete pro CMS řešení. Na trhu je poměrně dost různých poskytovatelů, osobně mám zkušenost s Web4ce  a s Active24 , jehož služeb využívám již několik let. V obou případech spokojenost. Při výběru si dejte pozor hlavně na parametry (diskový prostor, výkon) a případná omezení.

Náklady

Tato položka je hodně individuální. Závisí především na zvolené platformě: zůstanete-li u Bloggeru, můžete a nemusíte si pořídit doménu, která stojí v řádu několika stokorun ročně v závislosti na poskytovateli a zvolené koncovce.

Pokud zvolíte cestu použití CMS, budete potřebovat hosting. Roční náklady se pohybují od cca 500 Kč ročně výš – opět v závislosti na poskytovateli a také na zvoleném balíčku. Mimochodem, někteří poskytovatelé nabízí možnost instalace CMS takříkajíc jedním kliknutím, což je takový příjemný bonus navíc a o fous méně práce ze začátku.

V mém případě se jedná o 265 Kč ročně za doménu a 365 Kč za hosting v rámci sdíleného multihostingového balíčku. Provoz blogu mě tedy přijde na 630 Kč ročně, což rozhodně není žádná velká pálka, když chci blogovat aspoň trochu na úrovni.

Statistiky

Poslední technickou věcí, kterou doporučuji nastavit hned na úvod, jsou statistiky. Možná je budete mít k dispozici v rámci hostingového balíčku, jako to mám já u stávajícího poskytovatele a nabízel to i ten předchozí. Jedná se o AW Stats , které mají přehledné rozhraní, poskytují veškeré nezbytné informace a svou funkcí plní na výbornou.

I v případě, že budete mít statistiky v rámci hostingu jako já, rozhodně doporučuji nastavit i Google Analytics . Už nejsou tak user-friendly, ale nabízí velmi široké možnosti jak ve smyslu všemožných přehledů, tak i v otázce propojení s dalšími službami od Googlu, jako jsou například Google Search Console, Google Ads.

Proč doporučuji statistiky hned takhle zkraje? Protože hned od prvopočátku budete moci sledovat, co a jak (ne)funguje, co u čtenářů boduje, co by šlo vylepšit, jak roste návštěvnost. A rostoucí číslo zobrazení a unikátních návštěvníků je pěknou motivací pokračovat :-)

Tak už víte, jak založit blog, máte vybranou platformu, vyřešenou otázku hostingu, pokud ho potřebujete, nastavené statistiky. Gratuluji! Můžete se naplno pustit do psaní a zveřejňování článků. O tom, co by takový článek měl obsahovat a jak to souvisí se SEO, si povíme v dalším díle.