Berlínské dobrodružství: 5. díl – Berlín volá podruhé

Berlínské dobrodružství: Museuminsel

Berlínské dobrodružství: Museuminsel

I druhá volná neděle byla výletní – jak jinak. Hurá do Berlína podruhé :-) Tentokrát ne sama, ale s partou. A i když počasí (už skoro tradičně) ze začátku nepřálo, nakonec se docela vyčasilo a nachodili jsme přes 25 km. A bylo fajn!

Bus a S-Bahn a už jsme byli na Alexanderplatz. Pravda, poměrně brzo a v té chvíli v pořádném slejváku, takže jsme se schovali na nádraží a počkali, než se trhy konečně otevřou, déšť mezitím trochu ustál, a už nic nebránilo tomu, abychom zahájili tour de Berlin.

S drobnými obměnami jsme absolvovali cestu z minulého týdne. No, s drobnými… cesta asi tak dvakrát delší, cikcak v okolí centra a prodloužená až k Charlottenburgu, jak říkám, přes 25 km :-) Trhy na Alexanderplatz po ránu byly krásně skoro prázdné, takže jsme si je mohli v klidu obejít stánek po stánku a nemuseli se složitě prodírat davem. A pak si dali svařák z krásného hrnku s vyobrazením televizní věže a vyrazili o dům dál, tedy na další trhy – ty u kostela Sv. Marie, k Alt-Berlin.

Berlínská zeď

Tam nás ale čekalo menší překvápko – trhy otevíraly až v poledne, takže byl čas na plán B, a tím byla Berlínská zeď – Gedenkstätte Berliner Mauer . Ale než jsme tam došli, užili jsme si hezkou procházku podél Berlínského dómu, po březích Sprévy, okolo Nové synagogy a dál po uličkách Berlína.

Z Berliner Mauer mám trochu rozporuplné pocity. Na jednu stranu je to “jen” kus betonového plotu. Na druhou – obrovský symbol a zeď, která ještě nedávno doslova rozdělovala svět. Venkovní expozice je doplněná interaktivní součástí v podobě videí apod. Obešli jsme to přes Ackerstraße okolo jedné ze strážních věží a zamířili zpět k Alt-Berlin.

Ale to bychom nebyli my, kdybychom to zase nevzali přes křivolaké uličky, zajímavá sousedství a dokonce přes jedny věru “sousedské trhy”, které byly svou atmosférou na hony vzdálené těm komerčnějším na rušných městských tepnách. Byly útulné, sousedsky milé a plné zajímavého zboží od medu, klobás, vín po šátky, oblečení, šperky a další věci.

Alt-Berlin, ruské kolo a Gendarmenmarkt

Trhy u kostela Sv. Marie, kde jsem byla i minule, nás napodruhé uvítaly otevřenými vraty, ruchem a vůní klobás a svařáku. A točícím se ruským kolem. Ano, šli jsme :-) Fronta na první pohled vypadala dost bledě, ale ve skutečnosti byla během chvíle fuč, a už jsme stáli u pokladny a kupovali si lístky.

Výšek se nebojím, ale mám z nich trochu respekt, a když se kolo vždy o kousek pootočilo, aby mohli nastoupit další lidé, a kabinka se zhoupla… no, byl to zajímavý pocit :-) A pak nastoupili všichni a kolo se rozjelo naplno, jůůů. Tři nebo čtyři otočení s překrásným výhledem na náměstí, televizní věž, kostel Sv. Nikolaie a další berlínské pamětihodnosti. Krása!

Dalším bodem našeho programu byly trhy Gendarmenmarkt. Šli jsme, došli jsme, podívali se a dospěli k závěru, že zas tolik, abychom platili vstupné, nás jaksi nelákají. Takže jsme akorát obešli náměstí – mimochodem, fakt nádherné – a vyrazili směr Braniborská brána.

Berlínské dobrodružství: Gendarmenmarkt

Tiergarten a Breitscheidplatz

U Braniborské brány se nám povedlo připlést se k malé demonstraci (a takové policejní manévry to byly, a vše kvůli pár lidem…). Stavili jsme se v infocentru, pokochali se bránou, mrkli se na Reichstag a vydali se přes Tiergarten k další štaci – k Breitscheidplatz.

Tiergarten za světla má ještě větší kouzlo než za tmy. A člověk aspoň vidí víc než svit luceren. A třeba takový památník Sowjetisches Ehrenmal  jsem minule v té tmě úspěšně přehlídla, ehm. Není to “jen” památník – v Tiergartenu jsou pochovaní padlí sovětští vojáci, dle různých zdrojů 2000-2500 lidí.

Naše další kroky směrovaly okolo Siegessäule k Breitscheidplatz. Tentokrát o něco kratší cestou (minule jsem blbě odbočila a obešla pár bloků navíc) a lovíce medvědy (United Buddy Bears, ano). Polorozbořený Pamětní kostel císaře Viléma vypadal stejně pohádkově a vůně svařáku a klobás byly stejně provokativní jako minule :-) Část naší výpravy se tu posilnila právě klobáskami a pak se šlo dál.

Charlottenburg

Posledním bodem programu byly vánoční trhy u zámku Charlottenburg. Vyrazili jsme tam jak jinak než pěšky a po cestě si užili pár zajímavostí. Třeba další policejní manévry. Pořád jsme si říkali, co se to děje, že policisté zastavují dopravu, až nás ten konvoj dojel a zjistili jsme, že nothing special, just Christmas bike ride. Už jsem říkala, že Německo je zemí cyklistů? Tak to řeknu znova: je. Takže taková adventní cyklojízda napříč městem s odpovídajícím hudebním doprovodem a s policisty odkloňujícími dopravu tu, jak to tak vypadá, nikoho nepřekvapila. Až na turisty :-)

Cestou jsme minuli charlottenburgskou radnici (Rathaus Charlottenburg) – vypadala kouzelně. Historické budovy prostě mají své kouzlo, a když jsou ještě krásně nasvícené, pak to platí dvojnásob.

A samotný zámek Charlottenburg byl ještě kouzelnější. Sváteční atmosféra, barevná světýlka, videomapping přímo na zdi zámku – byla to nádhera. Člověk se sice musel složitě prodírat těmi davy lidí, jejichž koncentrace tu byla asi největší ze všech míst, která jsme navštívili, ale stálo to za to.

U Charlottenburgu jsem se pak odpojila, čekal mě ještě další program, do hotelu jsem se dostala v půl desáté večer po 13 hodinách na nohou a ráno hurá na ranní, budíček ve 4:15, jojo, v Německu to žilo :-)

Související příspěvky

Napsat komentář

3 × 2 =